Článek
Požadavky kladené na banky v souvislosti s krizí ale prohlubují propast mezi finančními institucemi a politiky. Bankéři říkají, že bankovní krizi způsobují nafukující se dluhy některých zemí eurozóny a že řešení, s nímž přicházejí Paříž, Berlín a Brusel, problém ještě prohlubuje.
Banky mají navýšit kapitál, ale není kde na to brát
Vlády donutily banky, aby odepsaly část řeckých dluhů. Pak Unie uplatnila nové, tvrdší požadavky na finanční instituce. Podle zdrojů z Evropského úřadu pro banky (EBA) budou restriktivní opatření na banky ještě tvrdší, než se uvedlo v říjnu. Na finanční instituce byly uvaleny přísnější podmínky, mimo jiné musejí od půlky příštího roku navýšit svůj základní kapitál o devět procent.
Mají-li evropské banky splnit požadované standardy, mohly by potřebovat až 200 miliard eur, přičemž jen německým bankovním domům bude chybět asi deset miliard, samotné Commerzbank pak pět miliard a Deutsche Bank tři. Obě půjčovaly Řecku.
Expert z konzultační firmy Deloitte Michael Göttgens uvedl, že je mu záhadou, jak mohou banky splnit vyšší nároky za tak krátkou dobu. Jen italská Unicredit a rakouská Raiffeisen Bank se odvážily ohlásit výrazné navýšení kapitálu. U Unicredit to má být 7,5 miliardy eur. Banka však nyní utrpěla ztráty ve výši deset miliard.
Itálie se navíc obává, že tvrdá opatření zavedená v bankovním sektoru mohou zadusit italskou ekonomiku. Uvedla to to Italská komise CONSOB, která má na starosti trhy. Bojí, že by se mohl ztížit přístup k penězům.
Finanční trhy pochybují, že země eurozóny mají dluhy pod kontrolou. Investoři navíc bankám přestávají věřit, protože banky hodně investovaly do státních dluhopisů. A bez důvěry investorů nelze banky stabilizovat. Minulý týden sice centrální banky poskytly peníze některým z hypotéčních bank, naplnili vysychající finanční systém levnými penězi, ale to neodstranilo příčinu krize.
Potíže Commerzbank
O problémech Commerzbank se spekuluje už delší dobu, protože právě ona poskytla hodně peněz Řecku. Dokonce se objevily spekulace, že bude jednou ze tří bank, které mají příští rok padnout, další má být z oblasti Itálie a Řecka a jedna v Británii
Osud hypotéčních bank nyní závisí více než kdy dříve na vývoji krize. „Commerzbank je teploměrem krize eura,“ řekl zdroj obeznámený se situací v bance. Ovšem právě současný stav brání najít řešení. „Dokud se nepodaří Commerzbank vyřešit problém s bankou Eurohypo, tak nebude schopna sehnat peníze na trhu,“ uvedl nejmenovaný investiční bankéř. Jenže prodat banku na trhu je dnes takřka nemožné.
Banky nyní obtížně získávají prostředky. Pokud potřebují zvýšit kapitál, obvykle vydají další akcie a prodají je na trhu. O akcie bank je však nyní malý zájem. A Commerzbank zatížená Eurohypo by prodala těžko své akcie na trhu, investoři se obávají akcií evropských bank.
Banka uvedla v pondělí, že plánuje zpětný odkup hybridních finančních nástrojů za 600 miliónů eur, aby splnila požadavky EU a nemusela žádat o státní pomoc. Panují ale obavy, že banka kvůli tomu bude muset omezit svoji činnost, což by její potíže ještě prohloubilo
Znárodnění
Pokud by se bance samotné nepodařilo získat dostatečný kapitál do léta, Berlín by znovu oživil Zvláštní fond pro stabilizaci finančních trhu (Soffin). Za poskytnuté prostředky by získal větší podíl v bance, možná i většinu. Už nyní vlastní čtvrtinu. Sama banka ale nechce půjčku od vlády, protože už v roce 2009 si půjčila 16,2 miliardy eur.
Možným řešením by bylo banku rozdělit, do Eurohypo dát toxické úvěry, a zajistit tak Commerzbank jasnější budoucnost. Berlín ale asi nebude chtít jít touto cestou. „Stát není skládka pro privátní ekonomiku,“ řekl Volker Wissin z koaliční strany Svobodných.