Babišova vláda letos chystá obří schodek, a příští rok zase

MF o tom ve středu informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou, kterou využije pro Konvergenční program, dokument nutný pro proces přijetí eura.

Nominální HDP za letošní rok prognóza uvádí ve výši 5 932 miliard korun. Podílu 8,8 procenta z tohoto čísla odpovídá částka 522 miliard korun.

V loňském roce deficit veřejných institucí činil 6,2 procenta HDP. Mezi vládní instituce patří například ministerstva, úřady, zdravotní pojišťovny, soudy, ale také příspěvkové organizace jako školy, nemocnice nebo divadla.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

Právě dluh vládních institucí je relevantní pro takzvaná maastrichtská kritéria, jež se Česko zavázalo plnit při vstupu do EU a podle nichž se posuzuje také připravenost země přijmout společnou evropskou měnu.

Podle těchto kritérií nesmí podíl vládního dluhu na HDP překročit 60 procent. Tento limit Česko stále splňuje. Dále podle nich deficit nesmí překročit za standardních podmínek tři procenta. Splnění této podmínky bylo v loňském roce ztíženo mimořádnou koronavirovou situací.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) její úřad plánuje komplexní „revizi” daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize, resp. zavedení, zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek.

Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Podle rady si taková konsolidace vyžádá významné zvýšení daní.

Česku hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.