Článek
Atény mají podle mezinárodních věřitelů místo zvyšování daní hlavně snížit státní výdaje, uvedl ve středu řecký tisk. Věřitelé obratem také přišli s novými protinávrhy, které mají neshody v jednáních překonat.
Podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase to vypadá, jako by věřitelé o dosažení dohody s Řeckem neměli zájem. Řecká média uvádějí, že Atény jsou z odmítnutí v šoku.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Řekové tento týden navrhli, že zvýší daň z přidané hodnoty, firemní daně a sociální příspěvky, aby dosáhli dohody s věřitelskou trojicí - Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) - a otevřeli si tak cestu k uvolnění zbývajících peněz z mezinárodního úvěrového programu.
"Tento zvláštní postoj může znamenat jen jednu ze dvou věcí: buď dohodu nechtějí, nebo slouží specifickým zájmům v Řecku," uvedl k odmítnutí některých návrhů na Twitteru premiér Alexis Tsipras, kterého v Bruselu ve středu čekají další schůzky s věřiteli.
Podotkl rovněž, že během dřívějších jednání o mezinárodní pomoci Irsku nebo Portugalsku nikdy nenastalo, že by některé instituce opakovaně odmítaly "ekvivalentní opatření".
Ideologické zabarvení
Podle řeckého deníku Ta Nea je například MMF nespokojen s plánem "nadměrného zdanění podniků, které zhorší recesi hospodářství a povede ke zvýšení nezaměstnanosti".
Také eurokomisař pro ekonomiku Pierre Moscovici upozornil, že navrhovaná opatření řecké vlády směřují k dalšímu propadu ekonomiky.
Podle analytiků, které oslovila agentura AFP, Atény daly přednost zvýšení daní, místo aby se snažily snížit státní výdaje.
V úterý v Aténách protestovali penzisté proti škrtům důchodů
Podle analytika společnosti UniCredit Ericka Nielsena předložené návrhy přinášejí příliš velkou zátěž na daních a poplatcích, z nichž ty špatné jsou namířené zejména proti firmám. "Není tu dost skutečných reforem," dodal.
Podle Jacoba Funka Kirkegaarda z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku plných 93 procent opatření v hodnotě 7,3 miliardy eur navrhovaných Řeckem pochází ze zvýšení daní a příspěvků do systému sociálního zabezpečení.
Jen sedm procent se týká ročních úspor, z nichž 360 miliónů eur má jít z omezení předčasných odchodů do důchodu a 200 miliónů ze snížení výdajů na obranu.
Návrhy Řecka jsou "blíže ideologickým imperativům" premiéra Alexise Tsiprase, než hospodářským potřebám Řecka, upozornil Kirkegaard. Zároveň vyjádřil hluboké pochybnosti, že by s něčím takovým věřitelé někdy mohli souhlasit, navíc u země, která je "notoricky známá potížemi s vybíráním daní".
Hlavní ekonom řecké banky Eurobank Platon Monokrusos řekl, že jde o daňový gejzír, který má vysát z kapes poplatníků po více než dvou miliardách eur na dani z přidané hodnoty a sociálních poplatcích. A kolem 2,5 miliardy eur mají přinést firmy.
Věřitelé chtějí škrty ve výdajích
Podle deníku Kathimerini věřitelé žádají například větší úspory ve zbrojení (400 miliónů eur místo 200 miliónů). Zároveň naléhají na Atény, aby plně uplatnily nový důchodový zákon z roku 2010, který poněkud vyrovnává rozdíly ve výši penzí: snižuje nejvyšší důchody, ale naopak zvyšuje ty nejnižší.
Penzisté mají ovšem platit vyšší zdravotní pojištění, místo čtyř procent to má být šest procent. Předčasné důchody mají být zcela zrušeny. V Aténách přitom v úterý proti škrtům demonstrovali právě důchodci.
Jednání Atén s věřiteli navzdory zprávám o rozporech pokračují. Nové protinávrhy, které mají rozpory v názorech na požadované reformy v Řecku překonat, ale podle řeckých médií Atény rezolutně odmítly.
Řecko bez dalších peněz od mezinárodních věřitelů nebude schopné uhradit do úterý dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
