Článek
Podle Evropské komise (EK) jsou dva krajní scénáře. Pokud bude Evropská unie postupovat jednotně a solidárně, způsobí nedostatek plynu pokles unijního HDP jen o 0,4 procenta. V opačném případě to ale může být propad až o půldruhého procenta.
„Vzhledem k tomu, jak jsou evropské ekonomiky provázané, měly by tohle číslo vzít všechny státy v potaz,“ myslí si Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
Pokud se letos odhodláme trochu domácího ‚pohodlíčka‘ vyměnit za úspory, můžeme lehce ušetřit i půl miliardy metrů krychlových zemního plynu, což už je citelný rozdíl i v celoevropském měřítku.
Začít jednat se ale musí okamžitě. I proto budou o strategických plynových úsporách v EU už příští týden členské státy hlasovat na mimořádném summitu ministrů průmyslu a energetiky. Ten svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Dobrovolné snížení spotřeby
Podle agentury Bloomberg hodlá EK například navrhnout dobrovolné snížení spotřeby plynu členskými státy o 15 procent od příštího měsíce. Řešením je podle unijní strategie také maximální využití alternativních zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů, ale dočasně i uhlí.
Gazprom splní závazky, ale kapacita Nord Streamu se může snížit, tvrdí Putin
Také podle dřívějších výpočtů analytiků politicko-ekonomického think tanku Bruegel se Evropa bez ruského plynu pro letošek obejde, pokud do velké míry využije alternativních možností a způsobů.
Konkrétně jde o úspory v domácnostech, komerčních provozech i průmyslu nebo o rychlé nasazování fotovoltaických elektráren, intenzivnější spalování uhlí v tepelných zdrojích a odklad vypínání jaderných zdrojů.
Spotřeba v Česku
A jaká je situace v Česku? „Zhruba 40 procent je spotřebováno ve firmách a o trochu méně v domácnostech. Komerční a veřejné služby spotřebují zhruba pětinu,“ nastínil rozložení spotřeby analytik think tanku Europeum Michal Hrubý.
Konkrétně v domácnostech se pak dvě třetiny plynu spotřebují na vytápění, 22 procent na ohřev vody a 12 procent na vaření. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak na té se plyn v Česku podílí asi z 20 procent.
Celkově Česko každoročně spotřebuje kolem devíti miliard metrů krychlových plynu.
Plyn z LNG terminálu v Nizozemsku prodlouží spotřebu v ČR až o dva měsíce
Snížit teplotu v bojleru, vařit s pokličkou
Plynové zásobníky jsou pro letošní zimu dosud naplněny ze 77 procent, což podle Hrubého odpovídá asi 2,5 miliardám metrů krychlových. Vládě se navíc povedlo dojednat podíl v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn (LNG), díky čemuž získá ČR další téměř tři miliardy metrů krychlových ročně. To je ekvivalent třetiny celkové roční spotřeby.
Aby plynu s příchodem zimy nebylo málo, může do úsporného režimu přepnout každý občan. „Pokud se letos odhodláme trochu domácího ‚pohodlíčka‘ vyměnit za úspory, můžeme lehce ušetřit i půl miliardy metrů krychlových zemního plynu, což už je citelný rozdíl i v celoevropském měřítku,“ tvrdí Jiří Beranovský, fyzik a ředitel konzultační společnosti EkoWATT.
Například snížení teploty vytápění o jeden stupeň Celsia může ušetřit čtyři až šest procent na spotřebě tepla, a tedy i na nákladech. „Převedeno na peníze: pro domácnosti, které jsou odkázány jen na vytápění zemním plynem, to znamená až několik desítek tisíc korun dolů z nákladů rodinného rozpočtu,“ poznamenal Beranovský.
Sprchy a pokličky
Konkrétních příkladů, jak snížit spotřebu, je ale celá řada, přičemž hlavním profitem bude nižší částka na účtu za energie. Často se přitom jedná o každodenní rutiny. Na plynu se v případě ohřevu vody dá ušetřit už jen tím, že místo vany využijete sprchu nebo při vaření použijete pokličku.
Jak doma hospodařit s energiemi
„Teplotu vody v bojleru stačí mít nastavenou na úrovni 50-55 °C, hygienický ohřev kvůli bakterii legionelle stačí provádět jednou týdně. Na baterii do umyvadla můžeme nainstalovat provzdušňovač vody a do sprchy úsporné hlavice, které šetří spotřebu teplé vody. Kdo má luxus výběru, volí indukční sporák. Náklady na vaření vyjdou při dnešních cenách zhruba nastejno,“ doplnil Beranovský další příklady.