Článek
V současné době se v souvislosti s růstem cen elektřiny a plynu hovoří o energetické chudobě. Kolik lidí postihuje?
My jsme se při analýzách v rámci iniciativy Za bydlení nezabývali přímo energetickou chudobou, ale nadměrnými náklady na bydlení, což je věc, která se řeší celoevropsky.
Drahota bydlení nejvíc postihuje samostatně žijící seniorky a také mladé rodiny s dětmi
Tyto nadměrné náklady jsou definovány tak, že domácnost, tedy rodina nebo samostatně žijící jednotlivec, vynakládá na bydlení více než 40 procent svých příjmů.
A takovýchto domácností bylo v Česku ještě před energetickou krizí téměř půl milionu. Při započítání současných vysokých výdajů na elektřinu, plyn či teplo toto číslo vzrostlo ještě o sto tisíc. Takže problémy má okolo 600 tisíc domácností.
O jaké skupiny obyvatelstva se jedná?
Velká část z nich jsou samostatně žijící seniorky. Jejich podíl je asi čtyřicetiprocentní. Kromě nich se chudoba spojená s výdaji na bydlení týká i dalších nízkopříjmových skupin. Typicky samoživitelek či mladých lidí s malými dětmi. Což není až tak překvapivé, když si vezmeme, že mají malé příjmy, ale musí řešit výdaje spojené s potomky.
Vyšší dávky kvůli zdražení energií i zmrazení platů ústavních činitelů. Zeman podepsal zákony
Velké rozdíly jsou pak z geografického hlediska. Část lidí s vysokými náklady na bydlení žije v Praze či Brně nebo v krajských městech. A další významná část populace v Ústeckém či Moravskoslezském kraji, kde sice nejsou ceny bydlení tak vysoké, ale velká část populace je na tom finančně hůře než jinde.
Jaké volí ohrožené skupiny cesty, aby si vysoké náklady na bydlení kompenzovaly?
U seniorů je to omezování spotřeby a snižování životní úrovně, u rodin s dětmi to je většinou podobné. Často ale třeba bydlí rodiny s dětmi v menších bytech s nižším nájmem.
Pár desítek zákazníků ČEZu stále neví, že je v režimu DPI
Pokud mezi ty cesty řadíme využívání veřejné podpory, třeba příspěvek na bydlení, tak ta není častá. U seniorů ji ještě před energetickou krizí využívalo jen 20 procent, u rodin s dětmi 40 procent z těch, co na něj mají nárok. Což je výrazná menšina z těch, kteří by na příspěvek dosáhli.
Proč ho nečerpají?
Na prvním místě je za tím nízká informovanost. Ze šetření třeba v Ostravě jsme zjistili, že se o příspěvku dozvědí senioři až v okamžiku, kdy za nimi přijdou sociální pracovníci prověřit, zda mají či nemají nároky na jinou dávku – příspěvek na péči.
A druhou příčinou je stigmatizace pobírání dávek na bydlení, která zde v posledních letech byla. Byly chápány jako chudinské. Prostě se lidé styděli o dávky požádat. Teprve díky tomu, že se o příspěvku na bydlení v poslední době mluví v souvislosti s energetickou krizí, nastal radikální obrat v jeho chápání.
Byty v Česku opět citelně zdražily
Je zde i praktická stránka věci. To, jak se o dávky žádá, jak se vykazuje pravidelný nárok na ně. Chybějí služby pro to, aby o ně lidé snáze mohli požádat.
Jak tedy hodnotíte novelu zákona o státní sociální podpoře, která zvýšila příspěvek na bydlení a rozšiřuje i okruh lidí s nárokem na něj?
Určitě pozitivně, navýšení normativů, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, je oproti dosavadnímu stavu výrazné. Části lidí může zdražení elektřiny vykrýt. Ale neřeší to, že celkově je stále částka normativů na bydlení okolo čtyř nebo pěti tisíc korun třeba u jednotlivce žijícího v krajském městě pod skutečnými náklady.
Navíc jsou normativy často špatně konstruovány, nepočítají s tím, že třeba u stejně velkých měst v různých částech republiky se mohou náklady na bydlení značně lišit.
Přehledně: Jak žádat o příspěvek na bydlení
Takže ta novela pomůže s řešením problému s placením za energie, ale primární problém, kdy tady máme lidi, kteří dávají na bydlení příliš velkou část příjmů, vyřeší jen částečně.
Co by mohlo ten problém vyřešit?
V krátkém horizontu je především nutné zvýšit normativy pro krajská města tak, aby odpovídaly skutečným nákladům na bydlení. Současně je třeba podpořit čerpání dávek. Dlouhodobě je nezbytné budovat obecní bytový fond včetně komunitního bydlení pro seniory.