Článek
Rozpočet na loňský rok byl původně schválen se schodkem 70 miliard.
„Vláda se s rozpočtem na loňský rok sekla o více než 130 miliard korun. Takhle velká chyba by zřejmě neprošla žádnému z finančních ředitelů firemní sféry,“ řekl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Finanční plánování se ukazuje být slabou stránkou vlády
„Na ministerstvu financí zjevně vzali v posledních letech za svou určitou obdobu postupu státních podniků v době socialismu. Rozpočtuje nadsazené schodky, aby pak snadno a slavně splnilo plán,” dodal. Aktuální výsledek rozpočtu ale podle něj i tak ocení zahraniční investoři i ratingové agentury.
„Odchylka skutečnosti od plánu státního rozpočtu vzniká kumulací několika příčin a z hlediska daňových poplatníků je lépe akceptovatelná, než kdyby skutečný schodek převýšil plánovaný. To ale nic nemění na skutečnosti, že se finanční plánování ukazuje být slabou stránkou vlády,“ myslí si ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Dobrý výsledek hospodaření odráží primárně dobrý výkon ekonomiky – vyšší daňové příjmy a nižší vládní investice,” řekl ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Rychlejší růst daňových příjmů podle něj táhly především daně z příjmu právnických a fyzických osob (obě vzrostly skoro o 12 procent). Překvapivě méně se naopak dařilo vybírat daň z přidané hodnoty, kde byl meziroční nárůst o poznání nižší.
Státu také pomáhá prostředí mimořádně nízkých či dokonce záporných výnosů dluhopisů, které vedlo k výrazným úsporám při obsluze veřejného dluhu skoro o čtvrtinu.
Sazby některých daní jsou zbytečně vysoké
Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala loňskému rozpočtu pomohlo několik mimořádných faktorů. Tím hlavním bylo to, že loni byla dodatečně vyplacena část peněz z evropských fondů ze starého programového období.
„Zatímco rozpočet 2016 předpokládal příjmy z EU jen ve výši 96 miliard korun, ve skutečnosti přiteklo miliard 158,“ upozornil.
Miliardy přebytku nyní leží na účtech státní pokladny jakožto rezerva financování a stát ji bude moci průběžně použít pro splátky dluhopisů třeba letos, dodal Dřímal.
Podle Štěpána Křečka z Národohospodářské fakulty VŠE přebytek rozpočtu ukazuje i na to, že daně a pojistné jsou v Česku ve srovnání s EU zbytečně vysoké a mohly by se snížit. [celá zpráva]