Článek
Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů situaci nepopřel, ale holding se podle něj snaží situaci narovnat. Podle právníků oslovených rozhlasem holding zřejmě spáchal trestný čin.
Zmíněných 1700 hektarů půdy nemá jasného majitele. Agrofert je tedy nevlastní ani je nemá v nájmu. Přesto na většinu pozemků pobírá dotace od Evropské unie. Rozlohu pozemků spočítal Radiožurnál z veřejně dostupných databází.
Mluvčí Agrofertu tvrdí, že jednotlivé společnosti holdingu hospodaří na zemědělských pozemcích v souladu s platnými předpisy. „Při výkonu užívacích práv nutně přichází do styku s historickými dohodami, které uzavřeli v jejich okolí další zemědělští podnikatelé. Koncern Agrofert bezesporu není v ČR jediným, kdo se v dané, historicky vzniklé situaci nachází, ovšem na rozdíl od jiných subjektů se snaží situaci narovnat,” řekl rozhlasu. Agrofert se podle něj snaží majitele aktivně dohledávat.
Jako squatteři
Hospodařením na půdě, kterou nevlastní, i pobíráním evropských dotací na ni ale podle právníků zřejmě firmy Agrofertu spáchaly trestné činy. „Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting – prostě vlezl jsem někomu do bytu. A z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, anebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají, ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,” řekl Radiožurnálu právník Václav Vlk.
Problémy s neoprávněným hospodařením se podle rozhlasu týkají i doby, kdy byl Babiš majitelem Agrofertu a zároveň vicepremiérem a ministrem financí. Babiš se nyní potýká s podezřením z podvodu v kauze padesátimiliónové dotace na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Policie zaslala do Sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. V úterý se jí začne zabývat sněmovní mandátový a imunitní výbor.