Článek
„Letos jsme prodali již více než 90 mobilních domů,“ řekl Právu Zdeněk Spáčil ze společnosti Marvel mobilní domy. I když je mobilheim nejčastěji alternativou chaty či chalupy, bydlet v něm jde celoročně.
„Výrazně roste zejména prodej luxusnějších bazarových a nových mobilních domů, které si lidé čím dál častěji pořizují jako plnohodnotné trvalé bydlení,“ doplnil Spáčil.
Bazarové mobilheimy firma nabízí v cenovém rozpětí 150 tisíc až 400 tisíc korun. „Ty jsou spíše určeny k rekreačním účelům. K trvalému bydlení nabízíme nové mobilní domy tuzemské výroby, které jsou konstrukčně přizpůsobeny našim klimatickým podmínkám a celoročnímu používání,“ uvedl Spáčil s tím, že cena nových celoročně obyvatelných domů se pohybuje od 800 tisíc do 1,8 milionu korun.
Staví je na zahradách
K ceně obydlí je samozřejmě nutné připočíst cenu za pozemek. Například na Berounsku, v dojezdové vzdálenosti do Prahy, se ceny stavebních parcel běžně pohybují od 2000 do 4000 Kč za metr čtvereční.
Lidé si však mobilheimy staví na zahradách, které jsou až o polovinu levnější. „Poptávka po těchto domech postupně stoupá už několik let,“ potvrdil Právu i Václav Kolář ze společnosti Mobilheim Centrum CZ.
Z firem, které nabízejí montované domky, hlásí 20procentní nárůst prodejů například společnost Hobbytec.cz. „Podařilo se nám prodat za první pololetí 15 montovaných domů. Vzhledem k tomu, že jsme rodinná firma, považujeme to za velký úspěch. Typově se nejedná pouze o rodinné domy, mezi naše realizace patří i komerční objekty,“ sdělila Právu zástupkyně firmy Michaela Bartošová. V segmentu rodinných domů podle ní jde převážně o mladé rodiny, kterým vyhovuje, že dům může růst s jejich požadavky na prostor.
Montovaný domek už od půl milionu
„Nízká pořizovací cena není lákavá pouze pro mladé páry, vzrůstající zájem cítíme také ze strany seniorů. Ti touží po jednoduchém a zároveň elegantním ubytování. To dokonale splňují přízemní domky bez překážek, jako jsou schody do patra. Zároveň skýtají nespornou výhodu ve svém snadném přemístění,“ vyzdvihla.
U nejmenšího typu montovaných staveb se cena podle Bartošové pohybuje kolem půl milionu korun, průměrná cena montovaného rodinného domu je okolo 2,5 milionu korun.
I u montovaných domků je třeba započíst cenu pozemku, navíc povolování stavby je podstatně složitější než přistavení mobilního domu.
V podobné cenové relaci se nejčastěji prodávají i dřevostavby. Jak Právu sdělila ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů Lenka Trandová, v rámci výstavby rodinných domů v ČR se staví již více než 16 procent dřevostaveb. Ještě před deseti lety byl jejich podíl zhruba jen pětiprocentní.
„U montovaných dřevostaveb jsou nejčastějšími zákazníky mladé páry a lidé středního věku,“ uvedla Trandová. Cena těchto domů začíná už na jednom milionu korun.
Průzkumy ukazují, že stále více Čechů se také uchyluje k přestavbám chat na celoroční bydlení. Podle studie Raiffeisen stavební spořitelny jsou hlavními důvody právě možnost finanční úspory, dále třeba i blízkost přírodě a únik od městského ruchu.
Podle výkonného ředitele serveru Bezrealitky.cz Hendrika Meyera typově nejvíce rostou ceny chatek v zahrádkářských koloniích nebo historických objektů před rekonstrukcí. Cenu zvedá především blízkost krajského města nebo skutečně původní stav s klidným okolím.
„Ceny se však výrazně liší podle dispozice a lokality. Například chatu 3+KK s vlastním pozemkem 300 metrů čtverečních v chatové kolonii do 30 minut dojezdu od Prahy pořídíte od 750 000 korun do 1,5 milionu korun,“ uvedl Meyer.
Byty stále dražší
Hlavně ve velkých městech se ceny bytů vyšplhaly v posledních letech do závratných výšin. Průměrná prodejní cena nového bytu v Praze stoupla za poslední rok o 8,6 procenta na 102 058 korun za metr čtvereční, vyplývá z dat společností Trigema, Skanska Reality a Central Group. [celá zpráva]
Také ceny brněnských bytů nadále rostou. Podle společnosti Trikaya za metr čtvereční v šedesátimetrové brněnské novostavbě zájemci poprvé v historii zaplatí v průměru více než 80 tisíc korun.
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí klesl z 9,9 procenta na konci loňského roku na 9,4 procenta. Mezi zeměmi EU však byl přesto podle údajů Eurostatu druhý nejvyšší.