Článek
Tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, které zahrnují jak závazky vlády, tak i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.
Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci března 17,6 procenta. Dluh vládního sektoru se v prvním čtvrtletí zvýšil kvůli nárůstu objemu dluhopisů držených zahraničními investory.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířenou formou dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,8 procenta zahraničního dluhu.
Analytik: Zadluženost vzrostla za intervencí ČNB
„Zadluženost ČR zahrnuje všechny finanční závazky státu, ČNB, bankovního a podnikového sektoru vůči zahraničí. Tato zadluženost se výrazně zvýšila v době trvání intervenčního režimu, kdy se Česko stalo cílem řady spekulantů,“ podotkl ekonom ČSOB Petr Dufek.
„Dodnes zde peníze, které sem v té době přišly a které ČNB vykoupila za nově ‚vytištěné‘ koruny, zůstávají. Do takzvaného zadlužení se totiž započítávají i vklady a jiné pohledávky nerezidentů v tuzemských bankách, a právě tyto peníze tvoří 42 procent celého dluhu České republiky,“ dodal.
Peníze ze zahraničí získává i podnikový sektor, jde o cca 39 procent celkového dluhu země. Důvodem mohou být jednak vnitropodnikové úvěry u firem pod zahraniční kontrolou nebo prostě jen fakt, že úvěry třeba v eurech mohou být pro tuzemské firmy výrazně výhodnější než ty korunové.