Deficit 40 miliard? V současné situaci měl být rozpočet vyrovnaný, míní analytici

Ekonomka Bondster Jana Mücková přirovnala státní rozpočet k rozpočtu domácnosti. „Když se vám daří lépe, snažíte se spíše své dluhy splácet než je navyšovat a podobné by to mělo být i u státu. Takže každoroční zadlužování v době hospodářského růstu nevidím jako příznivé,” řekla Novinkám.

„Už se nám mnoho let daří, ale rozpočet je vždy plánován deficitní,” dodala.

„Vláda by měla za současné situace hospodařit vyrovnaně,” uvedl pro Novinky hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Stav ani výhled ekonomiky České republiky není natolik zlý, aby bylo nutné ji stimulovat schodkově,” dodal.

Vláda v posledních letech předkládala o hodně pesimističtější návrh, než jaká byla na konci roku. V loňském roce se dokonce rozpočet dostal do mírného přebytku, ačkoliv návrh počítal s 50miliardovým deficitem. „Letos tomu tak nebude. Přinejlepším bude výsledkem deficit ve výši 30 miliard,” domnívá se Kovanda.

Podle Mückové záleží skutečná podoba závěrečného účtu na více faktorech. „Obecně lze říci, že pokud hospodářství vydrží v té formě jako doposud, měl by být konečný účet lepší,” uvedla.

„Záleží na výběru daní a úsporách uvnitř rezortů. Nikdo ale nedokáže predikovat, jestli nás nezasáhne nějaký ekonomický šok zvenčí nebo jestli vláda nepřistoupí v rámci roku k nějakému populistickému kroku, který by mohl vysát přebytečné rezervy,” uzavřela Mücková.

Kdy by vláda 40 miliard měla splácet, nelze podle Kovandy jednoznačně říct. „Vláda v každém okamžiku jede na dluh různých splatností, a stejně tak si dodatečně v různých splatnostech půjčuje. Ministerstvo financí si v uplynulých letech půjčovalo příliš krátkodobě, což se může vymstít,” uzavřel ekonom.

„Vláda se rozhodla i nadále zadlužovat budoucí generace, přestože příští rok může být tím posledním, kdy má ještě čas na nějakou přípravu na horší časy,” sdělil Novinkám ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

„Už dávno měla být schválena dluhová brzda, jako ji mají ve Švýcarsku nebo aspoň v mírnější německé verzi,” uzavřel Pánek.

Švýcaři v roce 2001 85procentní většinou schválili takzvanou dluhovou brzdu. Na základě tohoto mechanismu se každý rok vypočítá výdajový strop, který centrální vláda nesmí překročit.