Článek
Česko je v pořadí zemí podle úrovně disponibilního příjmu v přepočtu na obyvatele aktuálně na 23. místě a 33,6 procent pod celoevropským průměrem.
Podle letošního mezinárodního srovnání GfK měli Evropané pro spotřebu, případně pro úspory k dispozici celkem 9,7 trilionů eur. Průměrný Evropan tedy disponuje v právě vrcholícím roce v průměru disponibilním příjmem ve výši 14 292 eur (371 390 korun) na osobu a rok.
Na naše poměry vysoký evropský průměr si však „sáhnou“ pouze obyvatelé 17 evropských zemí. Jedná se vesměs o státy západní a severní Evropy, z bývalých zemí východního bloku není v této skupině ani jedna země.
Nejchudší jsou Moldavci a Ukrajinci
Nejvyšší kupní silou v průměru disponují obyvatelé Lichtenštejnska s 458 procent evropského průměru, následuje Švýcarsko a Island. Na opačném pólu figurují východoevropské země Moldávie s necelými 13 procent evropského průměru a Ukrajina (9,2 procent).
Průměrný index kupní síly obyvatel České republiky se v roce 2018 pohyboval přibližně třetinu pod celoevropským průměrem. Z bývalých zemí východního bloku Česko zaznamenalo třetí nejlepší výsledek po Slovinsku (82 procent evropského průměru) a Estonsku (srovnatelné s průměrem ČR).
Pořadí vybraných evropských zemí z hlediska indexu kupní síly na obyvatele | |||
---|---|---|---|
Pořadí 2018 | Pořadí 2017 | Země | Index kupní síly na obyvatele v EUR 2018 (Evropa = 100) |
1. | 1. | Lichtenštejnsko | 457,9 |
2. | 2. | Švýcarsko | 283,1 |
3. | 3. | Island | 230,6 |
... | |||
... | |||
... | |||
... | |||
22. | 23. | Estonsko | 66,5 |
23. | 26. | Česká republika | 66,4 |
24. | 22. | Řecko | 66,1 |
25. | 24. | Litva | 63,0 |
26. | 25. | Slovensko | 61,2 |
... | |||
... | |||
... | |||
... | |||
40. | 40. | Bělorusko | 18,7 |
41. | 41. | Moldávie | 12,9 |
42. | 42. | Ukrajina | 9,2 |
Zdroj: GfK |
Česko patřilo v roce 2018 v rámci Evropy mezi země s nejrychleji rostoucí kupní silou a d9kz tomu letos z hlediska průměrné kupní síly na obyvatele postoupilo z 26. místa na 23. příčku. Předstihlo Slovensko, Lotyšsko a Řecko, které v předchozím roce figurovaly v tomto ukazateli před ČR. V případě Řecka se tak stalo vůbec poprvé od počátku sledování v roce 1990. Polsko se nachází na 29. místě, Maďarsko třetí desítku uzavírá.
„Zvýšení průměrné kupní síly obyvatel ČR v roce 2018 je dáno jednak ekonomickým růstem, významnou měrou se však vůči zbytku Evropy projevilo také zvýšení kurzu koruny vůči euru, umožněné zrušením měnových intervencí ČNB v dubnu předchozího roku,“ řekl František Diviš z GfK.
GfK se sídlem v německém Norimberku patří mezi pět největších společností pro výzkum trhu a zákaznického chování na světě.