Článek
Splnit navrhované limity totiž bude možné jen s masivním nasazením nízkoemisních nebo zcela bezemisních vozidel. A to bude vyžadovat obrovské investice.
Například mladoboleslavská Škoda Auto počítá, že v příštích pěti letech investuje do elektromobility a nových služeb souvisejících s mobilitou zhruba dvě miliardy eur (51,5 miliardy Kč). „Jde o největší investiční program v historii společnosti,“ sdělil Právu Vítězslav Pelc, manažer komunikace Škody Auto.
Škoda podle Pelce již příští rok představí nový superb s plug-in hybridním pohonem. „Prvním nově vyvinutým čistě elektrickým modelem bude v roce 2020 sériová verze konceptu Vision E. Do roku 2025 budeme mít v nabídce deset elektrifikovaných modelů,“ vysvětlil Pelc.
Škoda Auto investuje do elektromobility a nových služeb dvě miliardy eur
O míře zpřísnění emisních limitů se stále jedná. Evropská komise navrhla, aby se celkově emise u nových aut do roku 2025 snížily ve srovnání s rokem 2021 o 20 procent a do roku 2030 o 30 procent. Evropský parlament přišel s přísnějším návrhem na snížení o 30, respektive 40 procent. Ministři životního prostředí členských států EU se pak minulý týden dohodli na kompromisním návrhu, že do roku 2030 musí nově vyrobená auta vypouštět o 35 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. Tento kompromis podpořila i ČR.
Zpřísňování limitů se řadě politiků nelíbí, ostatně proti nejpřísnějšímu návrhu v europarlamentu hlasovalo 16 z 21 českých zástupců.
Poslanci jsou kritičtí
„Přísnější limity na emise CO2 z automobilů a dodávek od roku 2030 by jen v Česku připravily o práci desetitisíce lidí v automobilkách,“ tvrdí europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Vynucený přechod na elektromobilitu by měl podle něj na českou ekonomiku, závislou na automobilovém průmyslu, obrovské dopady a zpomalil by její růst. „Na nával elektromobilů není infrastruktura vůbec připravena. Ani spotřebitelé o ně nejeví velký zájem, a to i kvůli jejich vyšší ceně,“ dodal pro Právo Zahradil.
„Takto přísné požadavky na snížení emisí ignorují situaci na trhu i technologické možnosti. Takovým rozhodnutím bychom poškodili automobilky, které v České republice tvoří na 400 tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí bychom nepomohli,“ souhlasí Zahradilův stranický kolega Evžen Tošenovský.
Bude dost elektřiny?
Podle Tošenovského navržené limity brutálně ovlivní trhy. „Diktují výrobcům pod sankcí, kolik čeho musí prodat a jak má výrobek vypadat. Stanoví se krásné cíle, ale nepřemýšlí se, jak zajistit, aby pro jejich splnění bylo k dispozici dost elektřiny,“ uvedl.
Europoslanec upozorňuje též na to, že domácnosti by si kvůli domácím rychlonabíječkám pro tyto vozy musely pořídit silnější jističe. A přenosová soustava by zřejmě ne všude tak zvýšenou spotřebu unesla.
Tošenovský se rovněž domnívá, že vyšší nároky na spotřebu elektřiny povedou k růstu její ceny. „To může být pro průmyslové země téměř smrtící,“ podotkl.
Kritický názor na přísnější limity má také europoslankyně Dita Charanzová (za ANO): „Evropská unie má zásadním způsobem přispívat ke snižování celkových emisí, ale nemůžeme postupovat neuváženě, s vaničkou vylít i dítě. Naše cíle pro automobilový průmysl, který zaměstnává 13 miliónů Evropanů, musí být realistické a proveditelné,“ uvedla na jednání europarlamentu.
Podle Charanzové nesmíme dopustit, aby tradiční odvětví ztratilo svoji konkurenceschopnost na globálních trzích. „Podpořme inovace, dejme zelenou novým technologiím, které využívají bezfosilních paliv, ale neupínejme své úsilí pouze jedním směrem,“ vyzvala.