Hlavní obsah

ECB přestane pumpovat peníze do ekonomik. Ceny rostou, jak chtěla

Novinky, tov, bož
Aktualizováno

Evropská centrální banka (ECB) by mohla od října omezit program nákupu státních dluhopisů, s jehož pomocí podporuje růst hospodářství a cen v zemích eurozóny. Do konce roku může tzv. kvantitativní uvolňování zcela ukončit. Vyplývá to ze čtvrtečního rozhodnutí měnového výboru ECB v Rize. Inflace v eurozóně se už blíží dvouprocentnímu cíli ECB.

Foto: Ralph Orlowski, Reuters

Vpravo guvernér ECB Mario Draghi, vlevo člen rady Peter Praet

Článek

ECB nakupuje nyní od bank dluhopisy vlád a firem v objemu 30 miliard eur (zhruba 771 miliard Kč) měsíčně. Od konce září by mohla objem nákupů snížit na 15 miliard eur a do konce roku pak program ukončit, uvedla banka na svém webu.

Dodala, že měnový výbor k rozhodnutí dospěl poté, co vyhodnotil vývoj inflace a poslední makroekonomické prognózy. K plánu omezování a ukončování nákupů přistoupí tehdy, pokud se skutečné údaje z ekonomiky výrazněji neodchýlí od odhadů.

ECB dále uvedla, že úrokové sazby, od kterých se odvíjí úročení úvěrů a vkladů, by měly zůstat beze změny až do léta 2019.

Ekonom: Končí éra historicky nejlevnějších peněz

„V převážné části Evropy dnešním dnem ve své podstatě končí jedna éra – éra historicky nejlevnějších peněz,” řekl Novinkám ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda s tím, že zda šlo o úspěch, nebo fiasko, určí teprve historikové.

„I když ECB s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv,” upřesnil Kovanda.

„Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, tedy vskutku holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky,” dodal ekonom.

Nákup dluhopisů začal v roce 2015

ECB zahájila program nákupu státních dluhopisů v roce 2015, kdy se inflace v eurozóně pohybovala kolem nuly a banka se obávala poklesu cen, tzv. deflace. Tu považují za nebezpečnou, protože ohrožuje hospodářský růst a zaměstnanost.

Podle dat Eurostatu v květnu meziroční inflace v eurozóně stoupla na 1,9 procenta, právě těsně pod dvěma procenty přitom vidí růst cen ECB jako ideální.

„Z pohledu ČNB dnešní rozhodnutí ECB otevírá i neotevírá prostor pro další růst sazeb. Očekáváme nadále růst českých sazeb již na červnovém zasedání centrální banky. Výraznější zrychlení růstu sazeb oproti prognóze ale vzhledem k plánované stabilitě záporných sazeb ECB očekávat nelze,“ soudí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Výběr článků

Načítám