Článek
Ceny bytů v posledních letech v ČR rostly nejrychleji v Evropě, výrazně zdražují i nájmy. Získat hypotéku je navíc složitější než dříve kvůli přísnějším regulacím a povinnosti složit část ceny v hotovosti.
„Máme malé dítě. Manželka je na mateřské a já vydělávám osmnáct tisíc čistého. Naše úspory pokryly narození syna, jiný finanční zdroj nemám, hypotéku si nemohu vzít,“ posteskl si Právu šestadvacetiletý pracovník služeb Petr z Plzeňska. „Jsme dlouhodobě odkázáni na podnájmy, kde se už ani nebavíme o tom, jak kvalitní ten podnájem bude. Řeč je jen o ceně, abychom to utáhli finančně,“ dodal.
„Spousta mladých lidí tento problém aktuálně řeší a neví si moc rady,“ potvrdila Právu realitní makléřka Pavla Temrová. „Rozhodně nestačí začít shánět byt, až když najednou mám potřebu bydlet ve vlastním. Je třeba se na trhu s realitami trochu vyznat, naučit se jednat s majiteli, ale i hospodařit se svými finančními příjmy. Pochopit, že každý region má svá specifika, že cenu bytu ovlivňuje spousta faktorů. Mimochodem, nebylo by od věci učit nejen finanční, ale i realitní gramotnost na školách, protože bydlet nějak musí každý z nás,“ doporučuje Temrová.
Drahé byty neřeší jen mladí, ale i jejich rodiče. Podle studie Mezigenerační solidarita spoří svým dětem na byt více než 43 procent českých matek.
Ceny rezidenčních nemovitostí v řadě evropských zemí dlouhodobě srovnává poradenská firma Deloitte. Podle jejího indexu bylo loni v Česku na koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřeba skoro jedenáct průměrných hrubých ročních platů. Naopak v Nizozemsku, kde jsou ze sledovaných zemí byty nejdostupnější, bylo na totéž třeba jen 4,4 platu. V Německu stačí na takový byt 4,7 průměrného ročního platu, v Polsku 7,7 a v Maďarsku osm.
Z celkového počtu 4,2 miliónu obydlí v ČR je 55 procent bytů, a 64 procent z nich v osobním vlastnictví. Hlavním problémem je nedostatek zejména menších, levnějších bytů a těch v majetku obcí.
Soukromí developeři mají jasno v tom, kdo situaci způsobil. Ukazují na stát, od kterého potřebují řadu povolení, jejichž vydávání je běh na delší trať. To, že byty jsou ekonomickým i sociálním problémem, si začínají uvědomovat i politici. Nová dorůstající generace dvacátníků a třicátníků se chce vdávat a ženit, mít děti a ty vychovávat v přijatelném domácím prostředí, a nikoli v cimře v bytě rodičů.
Pomoci mají výhodné půjčky
Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka je snaha zvýšit dostupnost bydlení pro mladé i seniory důvodem pro vstup jeho strany do vlády. Bydlením a jeho dostupností se zabývají i Piráti. Podle jejich šéfa Ivana Bartoše vede cesta přes podporu navýšení obecního bytového fondu, umožnění vstupu majetku obcí do bytových družstev a územní plánování s regulačním aspektem, aby nevznikaly obrovské projekty jednoho developera, který nabídne byty, na něž lidé velmi těžko dosáhnou.
ANO využívá nynější situace, kdy tvoří jednobarevnou vládu, a přichází již s konkrétním návrhem programu podpory bydlení pro mladé, jenž by se měl rozjet během léta. Počítá s půjčkami mladým lidem do 36 let s úrokovou sazbou od jednoho procenta ročně a fixací na pět let.
Na nákup nebo stavbu domu si takto budou mladí lidé moci půjčit až dva milióny korun a na byt 1,2 miliónu. To by pomohlo zejména mladým v oblastech mimo Prahu. Byt, který v hlavním městě stojí tři milióny, totiž lze například v Ústeckém kraji získat za pár set tisíc.