Článek
Za den daňové svobody institut označuje pomyslný okamžik, od nějž jde veškerá mzda na účet občana. Do té doby veškerý jeho příjem připadá státu, kdy v daních platí na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí.
„Přestože je letošní výsledek zdaleka nejlepším od roku 2000, kdy Liberální institut začal Den daňové svobody měřit, není co slavit,“ napsal Liberální institut v tiskové zprávě.
Díky patu ve Sněmovně se méně utrácí z eráru
„Lidská kreativita, spolupráce a volný obchod přinášejí bohatství. Letošní výsledek je dobrým výsledkem navzdory fungování vlády. Naše bohatství vzrostlo jednoduše více než nenasytnost veřejných rozpočtů,“ doplnil institutu Martin Pánek.
Podle Pánka je výrazný posun závislý mimo jiné na patové situaci v Poslanecké sněmovně, kde momentálně není důvod „uplácet koaliční partnery financováním jejich oblíbených projektů“.
„Za druhé je největším faktorem posunu dne daňové svobody k začátku roku výrazný růst produkce, kde Česká republika do značné míry reaguje na zvýšenou zahraniční produkci,“ připomněl.
Podnikat a pracovat je zase o něco složitější
I když stát tolik neutrácel, podle Pánka vyvíjel negativní aktivitu v jiných oblastech. „Oproti loňskému roku je tak zase o něco složitější podnikat, zaměstnávat i nechat se zaměstnat. Regulací přibylo a s nimi ubylo svobody,“ uzavřel šéf Liberálního institutu.
Liberální institut určuje den daňové svobody podle výpočtu podílu státních výdajů na hrubém domácím produktu (HDP). Neukazuje tak, kolik daní občané skutečně platí. Promítá se v něm jednak, jak moc stát utrácí, jednak jak rychle roste ekonomika.
Odlišnou metodikou určuje den daňové svobody společnost Deloitte. Podle ní budou Češi v letošním roce pracovat na stát 174 dní, o jeden den déle než v loňském roce. Den daňové svobody tak podle Deloitte budeme slavit až 23. června. Deloitte vychází z podílu celkových daňových příjmů státu na čistém národním důchodu. [celá zpráva]