Článek
„Bulharský stát nemá v úmyslu se žádným způsobem podílet na akvizici, ať částečné, čí úplné, v zahájené a zatím nedokončené transakci týkající se aktivit ČEZ na území Bulharska,“ prohlásil podle agentury BTA Goranov před komisí.
Ostře na jeho sdělení reagovala šéfka opozice, předsedkyně Bulharské socialistické strany (BSP) Kornelija Ninovová. Na Facebooku se pozastavila především nad náhlým obratem stanoviska vlády o 180 stupňů ohledně možné účasti státu na odkupu aktiv ČEZ.
„Jak je možné, že to dříve bylo vhodné, a dnes už není? Co se změnilo? Něco se děje za zády lidí. Nebo jste jim tehdy lhal, abyste utišil jejich hněv nad zákulisními machinacemi?" zeptala se premiéra Bojka Borisovova, který v úterý na jednání komise nepřišel, ač se to očekávalo.
„Dnešní Borisovovo vyhýbání se komisi a prohlášení ministra financí dokazují náš předpoklad, že vláda stojí za nejasnými zájmy někoho, kdo získá třetinu dodávek elektrické energie,“ napsala šéfka BSP. Zpochybnila přitom, že by nejnovější postoj v této věci byl rozhodnutím celé vlády. Podle ní o tom rozhodl sám premiér, který „mění stanoviska třikrát za den“.
Sedm firem
Společnost ČEZ vstoupila na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země.
Balík prodávaných společností zahrnuje sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Společnost ČEZ se rozhodla z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady.