Článek
Za špatné úvěry či úvěry v selhání jsou nejčastěji označovány ty, u kterých mají věřitelé prodlení splátek nejméně 90 dní. Část z těchto úvěrů musí banky nakonec odepsat, protože například zkrachovalé firmě nebo fyzické osobě nezbývá majetek k uhrazení úvěru.
Největší suma špatných úvěrů tíží banky v Itálii, kde částka šplhá přes 222 miliard eur. Následují Francie, Španělsko a Řecko. Vysoký objem špatných úvěrů drží i banky ve Velké Británii a Německu, absolutní číslo ale zde souvisí s velikostí jejich ekonomiky, relativně je tak potíž menší.
Zvlášť bolestivý je problém v zemích, které nedávno zasáhla dluhová krize. Největší podíl špatných úvěrů na celkových úvěrech bank má Řecko. Zadluženým Aténám přitom pomáhá eurozóna již třetím záchranným balíkem.
Na snižování objemu špatných úvěrů pracuje poslední dva roky například největší italská banka Intesa Sanpaolo SpA. Její ředitel Carlo Messina prohlásil, že italské banky dělají “dobrou práci” a situace kolem špatných úvěrů by se měla během letošního roku zlepšit.
Česko je na tom lépe
Smutným příkladem problémů italských bank je nejstarší banka světa Monte dei Paschi di Siena. Loni vykázala ztrátu 3,5 miliardy eur (zhruba 89 miliard Kč). Banku před krachem zachránila italská vláda, když firmě poskytla 3,9 miliardy eur a získala v ní podíl 52,2 procenta. Zbývající náklady na záchranu banky nesli na svých bedrech investoři a držitelé jejích dluhopisů.
Banky nejen v Itálii ale snižují objem špatných úvěrů jen pomalu, což zhoršuje jejich hospodaření, snižuje schopnost půjčovat peníze, zneklidňuje a odrazuje investory, píše Bloomberg.
Česko patří mezi země, kde banky problém špatných úvěrů tolik nepálí. Česká národní banka ve svých zprávách opakovaně uvádí, že banky mají dostatek kapitálu, a dokázaly by se tak vyrovnat i s nástupem krize.
„Přibližně od poloviny roku 2013 dochází k mírnému trvalému poklesu podílu úvěrů se selháním. V prosinci 2017 podíl úvěrů se selháním činil 2,5 procenta oproti 5,1 procenta v červenci 2013,” uvedla ČNB.