Článek
Častá reakce je, že nachytat se nechá jen hlupák. „Nachytání nesouvisí tak silně s inteligencí,“ oponuje v odpovědi pro Novinky Špok. „Daleko více souvisí se vzděláním,“ domnívá se.
„Může si někdo za půjčku říci peníze dopředu? Jak rozpoznám podvodnou instituci a řádnou? To nejsou věci, na které bychom mohli přijít prostou inteligencí. Chybí-li nám informace, inteligence nám nepomůže. Inteligence může pracovat pouze s informacemi, které již máme,“ doplnil.
Svou roli pak podle něj hraje finanční gramotnost, stres, ale i izolace, kdy se člověk nemá s kým poradit.
Oběti se stydí a nevěří ve vymahatelnost práva
Řadu případů navíc napálení lidé nenahlásí, jak Novinkám sdělila mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. „Zákazníci často zamlčují skutečný stav věci a uvádějí, že příjemce znají osobně, aniž by to tak bylo ve skutečnosti,“ řekla.
Podle Špoka k tomu může vést kombinace studu a nedůvěry ve vymahatelnost práva. „Oběti si například mohou myslet, že pokud peníze zaslaly dobrovolně, nechaly se nachytat, že se tím nemohl stát trestný čin, protože je neposlaly pod pohrůžkou,“ uvedl pro Novinky.
„Nechtějí trávit dlouhý čas na policii, aby se případně dozvěděli, že sice někomu naletěli, ale z nějakého důvodu čin nelze klasifikovat jako trestný. V neposlední řadě se dokonce domnívám, že některé oběti se v takové situaci mohou dokonce obávat, že – protože peníze zaslaly dobrovolně – jsou jakýmisi ‚spoluviníky‘ daného činu,“ domnívá se s tím, že trestněprávně to tak samozřejmě není.
Podvodníci cílí na lidi v nouzi
Kdo jsou ale lidé, kteří padnou za oběť internetovým podvodníkům? „Podvodníci cílí na lidi v nouzi, se zápisem v registrech dlužníků, kterým už banky ani seriózní nebankovní poskytovatelé úvěrů nepůjčí,“ uvedl pan Mirek, který s podvodníky opakovaně vešel v kontakt, aby zmapoval jejich metody. [celá zpráva]
„Dokážu si představit, že uvedený typ podvodů se zaměřuje na lidi, kteří se již dostali do finančních problémů a mají pozitivní zkušenost s půjčkou, někdo jim půjčku dal. To samozřejmě zvětšuje pravděpodobnost, že se takový podvod podaří,” doplnil psycholog Špok.
„Podvody typu sociálního inženýrství jsou velmi dobře promyšlené a u některých bychom museli být opravdu odborníkem nebo velmi podezřívavým člověkem, abychom je odhalili. Sociální inženýrství funguje na principu zneužití faktu, že chceme být důvěřiví, slušní lidé, že očekáváme, že věci spíše fungují a že nás lidé spíše nechtějí napálit, ale jsou dobří,“ dodal.