Článek
„Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.
Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, zavedení EET, ale také změny v provozování restauračních zahrádek.
„Kdyby ta opatření přišla postupně, tak se tím ti hospodští nějakým způsobem dokáží vyrovnat. Ale tím že těch legislativních novinek přichází během roku pět nebo šest, tak ten pivní trh nemá na to, aby se s tím vyrovnával. Třeba u lidí, na které dopadl zákaz kouření, je ten odliv obrovský,” dodala na dotaz Novinek šéfka svazu.
Šest piv z deseti lidé vypijí doma
Podle ní si je svaz vědom společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň ale chtějí upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. „Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura,” tvrdí.
Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích. Podle odborníků hraje roli změna životního stylu, výrazně nižší cena piva v obchodech oproti čepovanému v hospodách. Prodejci piva registrují také trend, kdy lidé více než dříve objednávají sudové pivo a pořádají akce v soukromí.
V září ale podle svazu klesl i prodej baleného a sudového piva, dohromady za celý trh včetně hospod došlo k propadu o 16 procent. Připouští, že kritizovaná regulace má vliv hlavně na hospody, důvody poklesů prodeje v řetězcích zatím svaz podrobněji neanalyzoval. „Překvapilo nás samotné, jak moc ten trh spadl,” dodala Ferencová.
Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.
