Hlavní obsah

Velká Británie chce po brexitu „dočasnou celní unii” s EU

Novinky, bož
Aktualizováno

Velká Británie by chtěla krátce po brexitu zajistit dočasnou celní unii s EU, uvedl zpravodajský server BBC. Toto opatření by mělo být součástí širšího plánu na zajištění co nejvolnějšího obchodu se zbytkem Evropy. Plán vláda popsala v dokumentu, který má vymezit pozice Británie ve vyjednávání o brexitu.

Foto: Yves Herman, Reuters

Ilustrační snímek

Článek

Samotná dočasná celní unie je podle ministrů kabinetu jednou z variant, jak zabránit případným problémům na mezistátních hranicích poté, co země opustí EU.

„Chystá se nový celní režim,” uvedl ministr pro brexit David Davis. „Bude to jen několik měsíců před vystoupením, nicméně se domníváme, že by bylo mnohem rozumnější, aby zde bylo krátké období, po které zachováme stávající uspořádání,” dodal.

Dokument o celní unii je první z řady dokumentů o klíčových tématech brexitového vyjednávání. Ty chce vláda zveřejnit ještě před dalším kolem jednání se zástupci EU. Ve středu by vláda měla představit návrh řešení situace na hranicích mezi britským Severním Irskem a Irskem.

Foto: Novinky.cz s použitím Bloomberg

Varianty evropské integrace a velikosti evropských ekonomik.

Evropská uniePolitická a ekonomická unie 28 států.
EurozónaMěnová unie devatenácti států, které přijaly euro.
Evropský hospodářský prostorČlenské státy mají přístup na společný trh výměnou za finanční příspěvky.
Evropské sdružení volného obchodu (EFTA)Čtyřčlenné sdružení založené na hospodářské spolupráci a vzájemném volném obchodu.
Celní unieUmožňuje volný pohyb zboží, členské země na sebe neuvalují cla. Společně uvalují cla na dovoz ze třetích zemí.
Schengenský prostorOblast 26 států s volným pohybem osob.

Britská premiérka Theresa Mayová v lednu oznámila, že bude prosazovat odchod z jednotného trhu i celní unie. Přesto však její vláda dlouhodobě hledá cesty, kterými si přístup na společný trh zajistit. Někteří ministři hovořili o možnosti za alespoň částečný přístup ke společnému trhu platit. [celá zpráva]

Hned po referendu se rozhořela debata o tom, jak přesně má brexit vypadat. Podle BBC existuje minimálně pět základních modelů uspořádání. Mayová tvrdí, že nechce žádný z dosavadních modelů, ale zcela nový. [celá zpráva]

Norský model

Člen Evropského hospodářského prostoru (EHP), s plným přístupem na společný trh, má povinnost odvádět finanční příspěvky do evropského rozpočtu a přijímat většinu evropské legislativy, plně se na něj vztahuje volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru. Norsko je členem Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).

Švýcarský model

Je členem EFTA, není však součástí EHP a do roku 2008 nebylo ani v schengenském prostoru. Přístup na evropský trh má ošetřen pomocí série bilaterálních smluv, které se vztahují na většinu odvětví obchodu, ale ne na všechna. I Švýcarsko odvádí příspěvky do evropského rozpočtu, avšak menší než Norsko. Navíc nemá všeobecnou povinnost přijímat evropskou legislativu, musí však implementovat část evropských regulací týkajících se volného obchodu.

Turecký model

Celní unie s EU umožňuje export do EU nezatížený cly a kvótami. Má povinnost uvalovat cla na zboží ze zemí mimo EU v souladu s obchodní politikou Unie.

Kanadský model

Dohoda Ceta, která zatím nevstoupila v platnost, odbourává většinu cel s výjimkou části potravin a služeb.

Singapurský/hongkongský model

Obchodní politiku těchto městských států lze popsat jako unilaterální volný obchod, to znamená, že neuvalují clo na žádné zboží z kterékoli země.

Zdroj: BBC News

V případě tvrdého brexitu panují obavy zejména o postavení britského finančního sektoru. Mezinárodní banky se sídlem v Londýně teď automaticky získávají takzvaná passportingová práva, jež jim umožňují přístup na evropský trh. [celá zpráva]

Související témata:

Výběr článků

Načítám