Článek
Pro většinu zdravých lidí není žihadlo nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře. I tak zdravotnická zařízení loni VZP nahlásila 26 073 pacientů s diagnózami „kontakt se sršni, vosami a včelami" a „kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem”. V roce 2015 bylo případů 25 702, o rok dříve bylo s bodnutím či pokousáním od hmyzu ošetřeno 20 298 lidí.
Nárůst počtu případů se projevil i v nákladech na jejich ošetření. Loni na ně VZP vydala 21 457 000 korun, zatímco o dva roky dříve to bylo skoro o tři a půl miliónu méně.
Počty klientů VZP pobodaných a pokousaných hmyzem a náklady na péči o ně | ||||||
Rok 2014 | Rok 2015 | Rok 2016 | ||||
Pacienti | Náklady (Kč) | Pacienti | Náklady (Kč) | Pacienti | Náklady (Kč) | |
Včely, vosy, sršně | 2 188 | 2 083 000 | 3 348 | 3 271 000 | 2 457 | 2 616 000 |
Ostatní hmyz | 18 110 | 15 876 000 | 22 354 | 14 170 000 | 23 692 | 18 841 000 |
Celkem | 20 298 | 17 959 000 | 25 702 | 17 441 000 | 26 071 | 21 457 000 |
Zdroj: VZP |
Při celkové šokové reakci je třeba vyhledat lékaře vždy
Ke zmírnění obtíží způsobených bodnutím nebo kousnutím hmyzu většinou stačí studený obklad či zklidňující mast. Těžší reakce na hmyzí jed ale mohou zažít lidé trpící alergií nebo ti, kteří mají například problémy s atopickým ekzémem. V krajním případě může vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. „Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami až ztrátou vědomí,“ uvedl Sršeň
První pomoc u člověka alergického na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. „Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků,” upozornil Sršeň.