Hlavní obsah

Brusel povolil Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks

Aktualizováno

Evropská komise povolila Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks o dva další reaktory. Dostavbu za deset miliard eur mají provést a z větší části financovat Rusové.

Foto: Laszlo Balogh, Reuters

Maďarská jaderná elektrárna Paks

Článek

Komise již loni zastavila vyšetřování toho, že Maďaři zadali ruskému koncernu Rosatom zakázku na výstavbu nových bloků bez veřejné soutěže. Až dosud ale další vyšetřování zjišťovalo, zda vláda Viktora Orbána neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci.

Stavba má být z větší části financována státním úvěrem od Ruska ve výši deseti miliard eur (270 miliard Kč).

Nynější čtyři reaktory elektrárny Paks, uvedené do provozu v 80. letech, zajišťují zhruba polovinu maďarské výroby elektřiny.

Komise v pondělí oznámila, že dospěla k závěru, že maďarská finanční podpora pro stavbu dvou nových reaktorů (zvaná též Paks II) zahrnuje státní pomoc a že tuto podporu schválila podle unijních pravidel na základě maďarských závazků, že omezí narušení hospodářské soutěže.

Maďarské sliby komisi přesvědčily

„Maďarsko se rozhodlo investovat do stavby jaderné elektrárny Paks II, což je jeho právo podle unijních smluv. Úlohou komise je zajistit, aby narušení hospodářské soutěže na trhu energií v důsledku státní podpory bylo omezeno na minimum. Během našeho vyšetřování maďarská vláda poskytla významné závazky, které umožnily komisi schválení investice v rámci pravidel EU o státní pomoci,” uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Dosavadní vyšetřování zjistilo, že maďarský stát akceptoval nižší návratnost investice, než by učinil soukromý investor. Investice zahrnuje státní pomoc, objasnila EK. Unijní pravidla vyžadují, aby státní pomoc byla omezená a přiměřená ke sledovaným cílům, a tak se Maďarsko zavázalo, že případné zisky budou použity ke splácení investice či k běžným provozním nákladům, ale neposlouží k dalším investicím do elektrárny.

Elektrárna Paks II bude také funkčně a právně oddělena od provozovatele dosavadní jaderné elektrárny Paks či jiných státních energetických podniků. Nejméně 30 procent elektřiny z Paks II se bude prodávat na otevřeném trhu, zbývající část produkce se bude prodávat transparentně a nediskriminačně v aukcích.

Nové bloky potřebuje i Česko

S výstavbou nových jaderných bloků počítá i česká státní energetická koncepce. První blok nejstarší tuzemské jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v roce 1985, maximální plánovaná životnost je 60 let. ČEZ musí žádat každých deset let o prodloužení licence na provoz Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller minulý týden v rozhovoru pro server Oenergetice.cz řekl, že Česko vůbec neuvažuje o tom, že by se maďarským příkladem zadat dostavbu bloků bez soutěže inspirovalo.

Jako teoretickou možnost to ale dříve připustil bývalý ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Podle něj se o dostavbu v Česku zajímají i čínské firmy.  Osloveny byly také firmy z Francie, Ruska, USA, Japonska a Jižní Koreje.

ČEZ zrušil v dubnu 2014 tendr na dostavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Důvodem bylo, že vláda na stavbu neposkytla státní garance. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

Výběr článků

Načítám