Článek
HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,9 procenta. Meziroční růst ve druhém čtvrtletí HDP činil 2,6 procenta. „Ekonomice se dařilo díky mimořádně úspěšnému zahraničnímu obchodu a spotřebě domácností. Na rozdíl od investic, které výrazně podpořily růst v loňském roce,“ uvedla předsedkyně úřadu Iva Ritschelová.
Pokračující meziroční růst spotřeby domácností byl podpořen rostoucí průměrnou mzdou, rekordní zaměstnaností i přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. U tvorby kapitálu se na rozdíl od prvního čtvrtletí naplno projevil úbytek dotací z fondů EU, což vedlo k poklesu investic do ostatních budov a staveb.
„Stavebnictví ve 2. čtvrtletí meziročně pokleslo o 5,5 procenta. Naopak zpracovatelský průmysl se držel v dobré kondici. Hrubá přidaná hodnota se zvýšila i ve všech hlavních odvětvích služeb,“ doplnil analytik ČSÚ Jiří Kamenický.
Česko rostlo rychleji než zbytek EU
Domácí ekonomice se ve druhém čtvrtletí dařilo lépe, než je průměr evropské osmadvacítky. Unijní růst byl meziročně na úrovni 1,8 procenta, což je o 0,8 procentního bodu horší výsledek než v případě samotného Česka. V porovnání s předchozím čtvrtletím byl růst národního hospodářství rychlejší o 0,5 procentního bodu.
„Česká ekonomika se tak dál drží mezi třetinou nejrychleji rostoucích členských států. Významněji rostla meziročně ve 2. čtvrtletí například ekonomika Rumunska, Slovenska nebo Španělska,“ doplnil Jaroslav Sixta, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.
Růst spotřebitelských cen byl nepatrný, dvě desetiny procenta. Přes ceny zahraničního obchodu pronikaly do české ekonomiky deflační tlaky. V prostředí rekordně nízkých úrokových sazeb z úvěrů na bydlení však zrychlovaly svou dynamiku růstu ceny bytů, zejména prodávaných mezi domácnostmi.
