Článek
Pokud se ukáže, že lokality Horka a Kraví hora nejsou pro úložiště vhodné, je možné, že se stát ke zbylým lokalitám v budoucnu vrátí.
"Mnohokrát jsem veřejně řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoli samozvaných aktivistů," uvedl Mládek.
Lokality Horka a Kraví hora jsou podle něj jediné, kde zastupitelstva nepodala žalobu na stát nebo se k žalobě nepřidala.
Starostové jsou zaskočeni
Starostové z lokalit Horka a Kraví hora ale v reakci uvedli, že jsou vyjádřením ministerstva průmyslu zaskočeni. V lokalitě Horka chtějí dát najevo, že úložiště nechtějí. Aktivisté již dříve vyjádřili svůj nesouhlas například na webu.
Kraví hora leží podle údajů na webu Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na území osmi obcí Žďárska a okresu Brno - venkov. Lokalita Horka podle správy úložišť zasahuje do katastrů devíti obcí na pomezí Třebíčska a Žďárska.
"Nevěděl jsem o tom, nevím, co na to mám říci. Mě to hodně překvapuje a určitě mě to netěší," řekl starosta Stříteže Radek Štourač. Starosta Bukova Jiří Vrbka připomněl to, že doposud se mluvilo o výběru ze sedmi lokalit. "Určitě mi to vadí," řekl k pátečnímu vyjádření ministra. Obou obcí by se dotýkalo úložiště v Kraví hoře.
Evropské úložiště je fata morgana
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu se měl původně týkat také Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku a Hrádku na Jihlavsku.
Vyhořelý jaderný odpad se v současnosti v Česku ukládá v lokalitě jaderných elektráren. Podle Mládka to není řešení vhodné do budoucnosti.
„V Německu hrozí, že budou mít 17 dočasných jaderných úložišť u každé z jaderných elektráren,” řekl Mládek. Šance, že by se EU dokázala do budoucna shodnout na nějakém společném úložišti vyhořelého paliva označil za nereálnou „fata morganu”.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065.