Evidence tržeb více peněz na daních nevyždímá, míní bývalý šéf berňáku

„Očekávání ministerstva financí jsou nereálná. Sedmnáct a půl miliardy korun ročně navíc, jak plánuje ministerstvo, se díky EET nevybere. Půjde to reálně obejít, navzdory ujišťování, že veškeré tržby budou evidovány na serveru Generálního finančního ředitelství,“ uvedl pro Právo Žežulka (33), jenž býval pravou rukou ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i Andreje Babiše (ANO).

Typické jsou podle něho například večerky. Nakoupí zboží levně v akci v řetězci a pak ho s nějakou vyšší marží prodávají. „Vše probíhá v hotovosti. Elektronicky bude evidováno pouze to, co se namarkuje na kase. První problém. Dejme tomu, že obchodníci budou poctivě markovat a informace o tržbě odejdou do EET. Jenže to ještě nic neřeší, protože daň se tvoří nejen z příjmů, ale i z výdajů,“ vysvětluje Žežulka.

Takové večerce stačí udržet tržby naoko pod hranicí miliónu korun ročně, což je výše obratu, kdy obchodník není ještě plátcem DPH, a nebude mít povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH.

„Základ daně sníží tím, že si namaluje výdaje, případně svůj obchod papírově rozdělí na celou rodinu. Hlava rodiny ho bude mít podle vývěsky na dveřích otevřen od šesti do osmi, manželka se samostatným identifikačním číslem od osmi do deseti, syn od deseti do dvanácti a tak dále,“ popisuje Žežulka.

A každý z nich bude mít základ daně nižší než milión, i když se bude fakticky jednat o jeden obchod. Nedojde k překročení miliónového obratu, a to ani s EET.

„Stejně to budou dělat v restauracích, které už tyto praktiky uplatňují. Jeden má na sebe kuchyň, další pípu. Je to sice obcházení zákona, ale při kapacitách kontrolních pracovníků nebude možné postihnout všechny případy,“ konstatoval Žežulka. Příliš nevěří ani v to, že Čechy bude uvažovaná loterie účtenek motivovat k tomu, aby si důsledně říkali o paragony.

Rozepisování „kšeftu“ na více aktérů – to v Česku funguje už dávno. Nejen v hospodách, ale také ve službách. Dělají to tak třeba holiči, ale i krejčovství nebo obchody se společenskými šaty a obleky.

„Jedna část podniku je spol. s  r. o. a druhou, tedy úpravy šatů, máme napsanou na jiné IČO. Jediné, co se změní, je, že se budeme muset rozloučit s historickou kasou,“ ukazuje s úsměvem jedna ze švadlen z firmy, jež sídlí nedaleko hlavního finančního úřadu pro Prahu.

V okolí úřadu jsou čtyři potravinářské večerky. Ani zde si s EET těžkou hlavu nedělají. Když se jejich osazenstva zeptáte, jak se na povinnou evidenci připravují, nic neříkají a dělají, že nerozumí, o čem je řeč.

Z ministerstva financí ovšem při obhajobě EET a kontrolních hlášení k DPH padala velká čísla, o kolik peněz stát přichází nejen na nepřiznaných příjmech, ale zejména na podvodech s odpočty DPH. Jen u odsátí ze státní kasy na DPH se hovoří o šedesáti miliardách a celkově o 110 miliardách korun ročně.

„Odhady jsou sice velké, ale ne vše, co stát nedostal zaplaceno, je už výslovně daňový únik. Pod těmito čísly je spousta proměnných. Nejen daňové úniky, ale třeba i to, že firma neodvede DPH z důvodu druhotné platební neschopnosti nebo protože je v insolvenci nebo požádala o posečkání s platbou daně,“ namítá Žežulka.

Podle něj je nesprávné tvrdit, že objem daňových úniků v ČR je sto deset miliard korun ročně. „Těch, co nechtějí platit daně, je méně, než by se z tohoto obrovského čísla mohlo zdát. Osobně odhaduji, že záměrných daňových úniků je ročně za třicet až padesát miliard korun,“ zdůraznil daňový expert.