Češi se od revoluce mají dvakrát lépe, ale cítí se hůř

Od roku 1993 se zvýšila průměrná česká reálná hrubá mzda téměř dvojnásobně (o 94 procent). Už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami, uvádí studie.

I když můžeme mít pocit, že pracujeme od rána do noci, data ukazují opak. Zatímco v roce 1993 strávilo v práci více než 40 hodin týdně 79 procent zaměstnanců, v roce 2014 to bylo již pouze 66 procent.

Auto mělo v roce 1991 celkem 46 procent domácností, při posledním sčítání obyvatel to bylo 67 procent. V roce 1991 měla pouhá třetina domácností telefon, dnes mají dvě třetiny lidí doma počítač s internetem. V případě bydlení narostla obytná plocha na jednotlivce z 25 metrů čtverečních na 32.

Současně klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně, a vzrostl počet lidí, jimž se daří spořit. Také vztahy a důvěru mezi lidmi hodnotí občané Česka lépe.

Přesto se 71 procent z nich domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti.

„Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzívou ‚apokalyptiků‘,“ řekl řídící partner KPMG Jan Žůrek.

Studie vychází hlavně ze statistik ČSÚ a ČNB, analyzuje ale také zatím nezkoumaná data výzkumné organizace STEM.

Podle dotazování občanů má majetek v hodnotě přes jeden milión korun 62 procent domácností. Zohledníme-li inflaci, v roce 1995 mělo majetek odpovídající dnešnímu miliónu pouze 46 procent domácností. Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Příjem na spotřebu a bydlení ale Čechům sám o sobě nestačí. Oproti roku 1993 narostlo zadlužení domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám, téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V devadesátých letech byly totiž hypotéky s úrokovou sazbou 15 procent luxusním zbožím.

V posledních deseti letech více než 70 procent všech prostředků z úvěrů domácností směřuje právě do bydlení.

Podle partnera KPMG a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy může rostoucí pesimismus Čechů souviset s tím, že se nám ani po čtvrt století nedaří dohnat Západ. V roce 2014 činil hrubý domácí produkt (HDP) na osobu po přepočtení na euro 85 procent průměru EU.

Dál stahovat tento náskok se Česku v posledních letech nedaří. Naopak na nás dotahují bývalé země východního bloku jako Polsko, Slovensko a Maďarsko. Už nejsme spolu se Slovinskem jasnými premianty jako na přelomu tisíciletí.

Určitý “zásek” v dotahování úrovně těch nejvyspělejších zemí přitom trápí řadu starších zemí EU, jako například Španělsko. “V Evropě jsou výjmky asi jen Irsko a Izrael,” řekl Tůma.

“Je možné, že se naše současné zdroje růstu už vyčerpaly a potřebujeme nějaký nový model,” uvedl bývalý šéf centrální banky. Tento model by podle něj měl stát na výzkumu a vývoji a orientaci na průmysl s vyšší přidanou hodnotou.

Na druhou stranu připustil, že srovnávat se s devadesátými lety je “trochu nefér”.

“Podobně jako v 60. letech tehdy byla obrovská euforie a očekávání,” připomíná Tůma.

Vedle ekonomických aspektů popisuje analýza také změnu života Čechů a jejich stravování. „Polistopadovým hitem“ jsou těstoviny a minerální vody. Lidé více zdůrazňují význam volného času.

Rodina pro Češky a Čechy stále zůstává v životě nejdůležitějším elementem. V posledním čtvrtstoletí stoupla důležitost přátel a známých, které Češi řadí před práci. Politika a náboženství hrají spíše marginální roli, za důležité je považuje méně než čtvrtina Čechů.