Článek
„Jediná cesta, jak to řešit v souladu s Ústavou, je novelizovat ústavní zákon o bezpečnosti, a od něj odvodit pravomoci pro vládu v podobných situacích,” napsal Novinkám Hamáček.
„Z pohledu ministerstva vnitra a ČSSD by bylo velké riziko případných sporů u Ústavního soudu,” dodal.
Změnu zákona od počátku prosazovalo především ministerstvo zdravotnictví a jeho odborný tým epidemiologů. Rozšíření kompetencí by fakticky znamenalo možnost většího zásahu ministra i v době, kdy země nebude v nouzovém stavu.
Ministr by nově mohl například zakázat hromadné akce, omezit veřejnou dopravu či znovu zavřít obchody. A to kdykoli v budoucnu i v případě, že koronavirová pandemie pomine.
Vláda se netají tím, že změny chtěla udělat především proto, aby mohla pokračovat s restrikcemi i po 17. květnu, kdy nouzový stav končí.
Změnu zákona od počátku kritizovali nejen opoziční politici, ale k rozšiřování pravomocí jednoho člena vlády byli skeptičtí i ústavní právníci. Podle některých odborníků na právo by došlo k vykostění krizového zákona, kterým by se země měla v době nouzového stavu řídit.
Stejným směrem mířil i nedávný verdikt pražského městského soudu, který rozhodl, že vládou přijatá usnesení se v době nouzového stavu nemohou řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví, ale tím krizovým, což vláda původně obešla. Soud konstatoval, že vládní postu je nezákonný.