Zrušení superhrubé mzdy poslali senátoři zpět do Sněmovny

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) byla s rozhodnutím senátorů spokojená. „Je to velmi dobrá zpráva a pro mě jako pro ministryni financí je to velká úleva. Sněmovnu budu žádat, aby podpořila senátní úpravu,” uvedla krátce po hlasování.

Sněmovní verze počítala s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 procent, zároveň ale i s nárůstem daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun ročně. To by s dalšími změnami snížilo příjmy veřejných rozpočtů o 134 miliard korun ročně.

Přijaté senátní úpravy tak mají podle Schillerové znamenat výpadek rozpočtových příjmů ve výši necelých 100 miliard korun v příštím roce.

Obcím a krajům má být pak podle Senátu také nahrazen výpadek peněz po zrušení superhrubé mzdy z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní.

O úpravu novely žádal Senát kromě Schillerové i premiér Andrej Babiš (ANO). Chtěli, aby členové horní komory zrušili zvýšení slevy na poplatníka schválené Sněmovnou. „Zvýšení slevy na poplatníka, které bylo schváleno společně se snížením daně z příjmu, je podle mého názoru chyba. Mít obojí prostě není možné,” napsala po jednání Sněmovny, která jí předložený návrh odsouhlasila, na Twitter Schillerová.

Na podobě daní se navíc neshodly ani vládní strany. Ministr vnitra a šéf sociálních demokratů (ČSSD) totiž navrhoval daňové sazby ve výši 19 a 23 procent. Ve Sněmovně tak menší zdanění, které navrhoval šéfa hnutí ANO Babiš, prošlo díky hlasům ANO, ODS a SPD.

Senátoři také odmítli návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.

Součástí daňového balíčku je ale také stravenkový paušál. Zaměstnanci tak budou moci místo stravenek dostávat peníze, které nebudou podléhat odvodům a daním.