Článek
BIS připomněla, že podle čínských zákonů „je každý čínský občan potenciální vykonavatel vůle a zájmů čínských zpravodajských služeb” a případné odmítnutí spolupráce by pro něj mělo vážné následky.
V této souvislosti doplnila, že aktivity Číny se v ČR zaměřovaly především na oblast politické a vědeckotechnické rozvědky.
„Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,” uvádí zpráva s tím, že čínští zpravodajci mají často diplomatické či novinářské krytí.
Čína se rovněž zaměřuje na budování vztahů s osobami pohybujícími se na politické scéně. Důraz byl kladen rovněž na narušení vztahů ČR s Tchaj-wanem a na vytvoření dojmu, že za epidemií covid-19 mohou západní země.
Na ekonomickém poli Čína usiluje o získání moderních technologií, které jsou v ČR vyvíjeny, jako je 3D tisk, autonomní systémy či nanotechnologie.
Rusko jako spása
Rusko si podle BIS udržovalo disproporční počet diplomatického personálu, což skončilo až letos v souvislosti s reakcí české diplomacie na odhalení kolem výbuchů ve Vrběticích.
„Přesto anticovidová opatření narušila akční plány ruské diplomacie i zpravodajských služeb – s omezeními pohybu přišly nutně i ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod,” uvádí zpráva s tím, že o to více se zvýšil ruský zájem o „protisystémové entity”, které prezentují narativ, že Rusko je spása.