Zneužívání léků na předpis roste

V roce 2020 bylo 1896 lidí léčeno pro poruchy způsobené užíváním psychoaktivních léků. Před deseti lety to bylo jenom 1230.

Jak vyplývá z dat vládního monitorovacího střediska, užívání psychoaktivních léků je dvakrát častější u žen a zvyšuje se s věkem respondentů. „Málo se o tom mluví. Konzumace stoupá v celém západním kulturním světě a je několik možných interpretací, proč se tak děje. Je spousta úzkostných lidí, mají panické ataky, poruchy spánku, takže sáhnou po tom, co funguje. Doktoři to rádi předepíšou, protože se zbaví pacienta,“ řekl Právu psycholog a specialista na drogy Ivan Douda.

Zneužívání takových látek může dopadnout až fatálně, podle statistik je za rok 2020 v Česku evidováno 38 případů smrtelných předávkování psy­choaktivními léky.

Ženy tvoří přibližně dvě třetiny pacientů léčených pro závislost na sedativech a hypnoticích. Většina případů (74 %) je ve věku 45 a více let.

„Ženy často kombinují prášky a alkohol, takže zatímco průměrná délka léčby na protialkoholním byla u mužů tři měsíce, u žen to byly čtyři. Tyto výsledky je ale obtížné interpretovat, protože tam musí být ochota jít se léčit. Jestli rodina snáze dotlačí ženu k tomu, jít se léčit, popřípadě dotyčná žena má odpovědnost vůči dětem, tam je možná spousta interpretací,“ sdělil Douda. Problém je podle něho v nízké informovanosti lidí, kteří takové látky užívají.

„Nejsou dostatečně varováni, že jsou to prostě drogy. Droga je chemická látka, která ovlivňuje psychiku. Takže i léky na spánek, uklidnění, proti bolesti, proti úzkosti nebo pro povzbuzení jsou také drogy,“ uvedl Douda. Problém může přerůst do vážných zdravotních komplikací a silné závislosti.

Zvláštní kategorii tvoří mladí lidé. Léky bez předpisu alespoň jednou v životě zkusilo celkem 14,4 % studentů. V anketě uvedli, že se za tímto účelem chtěli „dostat do nálady“, přičemž zneužívání léků opakovaně uvedlo 5,2 %. „Užívání léků na předpis i bez předpisu uvádějí častěji dívky a studenti odborných škol bez maturity,“ varovala studie.

Monitorovací středisko v této souvislosti rovněž upozornilo na rozmach prodeje léků na černém trhu. „Pokud mají lidé závislí na psychoaktivních lécích potíže s jejich získáním ze standardních zdravotnických zdrojů nebo od rodiny či známých, přichází na řadu nelegální nabídka na internetu,“ uvádí zpráva s tím, že takováto dostupnost léků je značná, a to i na tuzemských webových stránkách, které se zabývají bazarovým prodejem jinak neškodného zboží.

Cena nabízených léků je tady několikanásobně vyšší než v lékárně. Podle zjištění redakce je cena balení léku Xanax ve va­riantě 2 miligramů účinné látky 360 korun včetně standardního doplatku ze zdravotního pojištění. Na černém trhu dá zájemce za stejný produkt minimálně 1300 korun, ceny se přitom liší v závislosti na dealerovi.

„Nelegální trh s léky je jedním z největších témat současného zdravotnictví. Nikdo neví, zda jsou tyto produkty v pořádku a neobsahují různé přídatky, jedovaté látky a tak dále,“ řekl přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Michal Miovský.

„Cílová populace pro nákup těchto léků může dosahovat kolem 200 tisíc osob, u kterých jsou si lékaři vědomi, že mají problém s jejich nadužíváním nebo zneužíváním,“ uvedl bývalý šéf monitorovacího střediska Viktor Mravčík. Podle výroční zprávy dva z pěti respondentů závislých na lécích získávali léky na internetu.

Policie konkrétní statistiky nelegální nabídky léků na internetu neeviduje. Neobjevují se ani ve výroční zprávě Národní protidrogové centrály.

„Lidé si přes internet nacházejí informace a zdroje. Mohou si tam vybrat zrovna to, co jim vyhovuje. Toho, kdo mu říká, že mu daná látka pomáhá, a ne to, kde někdo varuje a popisuje účinky,“ uvedl psycholog Douda problémy spjaté s nabídkou látek online.

Jak Právo dříve uvedlo, počet webů, kterými se zabýval Státní ústav pro kontrolu léčiv v souvislosti s ilegální nabídkou léků, se zvýšil za posledních pět let více než čtyřnásobně.