Zmrazení platů? Pravice pro, KSČM a lidovci nesouhlasí

Šéfka státní kasy argumentuje, že pozastavení růstu platů bude lidem kompenzovat navrhované zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž jim zůstane z výplaty o pět procent víc než dosud.

Koaliční ČSSD se k otázce zvyšování mezd státních zaměstnanců zatím nechce vyjadřovat. „Čekáme, až ministerstvo financí dodá konkrétní čísla, tedy makroekonomickou analýzu. V tuto chvíli proto nechci vládním kolegům nic vzkazovat přes média,“ sdělila v pondělí Právu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Lidovci chtějí, aby vláda státním zaměstnancům přidala od ledna alespoň o inflaci, která se nyní pohybuje kolem tří procent. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka Právu řekl, že současný růst cen může tvrdě dopadnout zejména na nízkopříjmové rodiny a matky samoživitelky. Zamýšlené zrušení superhrubé mzdy přitom nízkopříjmovým skupinám obyvatel vzhledem k tomu, jak nízké je jejich výsledné zdanění nyní, vůbec nepomůže, doplnil.

Piráti by také zvyšovali platy státních zaměstnanců o inflaci, ale při splnění určitých podmínek.

„Návrh ministryně financí vychází z vládního návrhu na snížení daní, na které v rozpočtu nejsou peníze. Navrhujeme střídmější daňovou reformu, která by nezpůsobila takový výpadek příjmů státu, a v důsledku bychom mohli státním zaměstnancům valorizovat platy alespoň o inflaci,“ sdělil Právu pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Komunisté už minulý týden oznámili, že požadují, aby stát v roce 2021 zvýšil hrubé platy všem státním zaměstnancům minimálně o tři procenta, tedy o růst cen. Expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková v pondělí zdůraznila, že zmrazení platů se nesmí týkat lidí pracujících ve zdravotnictví. Právu řekla, že je třeba dál postupně posilovat odměňování v některých segmentech dlouhodobě podhodnocené zdravotní a sociální péče.

Zdravotníci si mají za své nasazení při koronavirové krizi ještě letos rozdělit mimořádné odměny, celkem na ně vláda vyhradila 11,2 miliardy korun.

Schillerová také připomíná, že průměrný plat ve státní sféře je v současnosti vyšší než v soukromé. S tím, že by státním zaměstnancům mělo stačit přilepšení díky zrušení superhrubé mzdy, souhlasí ODS a TOP 09. „V současné krizi stagnují nebo rovnou klesají výdělky v soukromé sféře ve většině odvětví,“ podotkla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Záměr Schillerové zmrazit platy státních zaměstnanců podporuje i poslanec ODS Jan Skopeček. „V době historického propadu ekonomiky, a tedy i daňových příjmů, nelze očekávat, že stát bude mít více na platy státních zaměstnanců. I v soukromém sektoru nebudou mzdy růst jako v minulých letech, kdy se ekonomice dařilo, státní sektor se z této logiky vymykat nemůže. Navíc růst čistých příjmů by mělo přinést zrušení superhrubé mzdy,“ uvedl Skopeček pro Právo.

Odbory požadují, aby vláda zvýšila státním zaměstnancům hrubé platy minimálně o sedm procent, a to bez ohledu na výši daní.

„Je nutno pokračovat v růstu platů ve veřejné sféře. V této krizi byly na ně kladeny dosud neznámé a zásadní úkoly, svou obětavostí, rychlostí a schopností improvizace ve složitých podmínkách jasně prokázali, že nejde o nějaké ,nenažrané úředníky‘,“ prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda podle něj musí mít bytostný zájem na zachování a zvýšení kupní síly obyvatelstva.

Chystané zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění příjmu současně označil za velký hazard, který podle něj směřuje k destrukci státních financí. „Ekonomičtí experti ČMKOS spočítali, že zrušení superhrubé mzdy spolu se zmrazením růstu mezd a platů bude znamenat velký rozpočtový dopad – minus 110 miliard korun,“ sdělil v pondělí Právu Středula.

O platech policistů, hasičů, úředníků a dalších státních zaměstnanců má 21. září jednat tripartita. S finálním rozhodnutím by pak měla vláda přijít v říjnu.