Článek
Budoucnost planety nevidíme nijak růžově a snažíme se celkově planetu šetřit, vyplývá z průzkumu, který probíhal s tisícovkou respondentů v polovině prázdnin. Zároveň se ekologie jako tématu vcelku bojíme. „Češi mají k ekologii svérázný vztah,” tvrdí sociologové z agentury Behavio.
Na otevřenou otázku bez předvolených odpovědí na výběr odpovídají respondenti, že v roce 2050 na tom nejhůře bude životní prostředí celkově, dále uvádějí problém s odpady, suchem nebo degradací půdy.
Muži považují změny klimatu za problém výrazně méně než ženy
Tři čtvrtiny Čechů se kloní k tomu, že změna klimatu je reálným a závažným problémem dneška. Mezi pohlavími lze pozorovat velké rozdíly: zatímco 83 % žen považuje změny klimatu za velký prolém, mužů se k tomuto názoru kloní 68 %. Ještě viditelnější je to u postoje, že změny klimatu jsou jen nafouknutá bublina: muži jsou zde zastoupeni ze 32 %, což je skoro dvojnásobek žen s tímto názorem.
Ženy se pak viditelně častěji než muži domnívají, že za změnami klimatu stojí lidská činnost.
„Většina (60 %) těch, kdo si myslí, že téma klimatické změny je nafouklá bublina, ji považují za důsledek přirozených procesů, tedy spontánně se dějící fenomén, se kterým jako lidstvo nemáme co do činění. A naopak většina (84 %) těch, kdo ji považují za problém, ji přičítají na vrub lidské činnosti,” říká na základě dat socioložka Anna Hájková.
Názory na změny klimatu jsou odstupňované podle věku
„Názory na změnu klimatu se mění s věkem. Nejmladší lidé ve výzkumu (18-24 let) spíše vnímají změnu klimatu jako důležité téma, postupně s věkem pocit závažnosti klesá a naopak roste přesvědčení, že je to celé nafouklá bublina,” všímají si výzkumníci z Behavia.
To ale nutně neznamená, že by se starší generace projevovaly ve svém životě nešetrně a naopak mladší lidé výrazněji „zachraňovali planetu”. V konkrétních projevech denního života se projevuje spíš tendence různých věkových skupin upřednostňovat jiné kroky.
Detaily o chování Čechů ve vztahu k životnímu prostředí připravujeme v dalším dílu.