Hlavní obsah

Změna času: Kdy a proč se střídá zimní a letní čas?

Novinky, Michaela Maršálová
Aktualizováno

Jako každý rok nás i v roce 2023 na konci března čeká změna času ze zimního na letní. Kdy přesně to bude? A proč se vlastně zimní čas střídá s letním? Již dlouho se vedou diskuze o zrušení změny času - v Česku se toho ale nejspíš hned tak neodčkáme.

Foto: Profimedia.cz

Jako každý rok nás na konci října čeká změna času z letního zpět na zimní.

Článek

Dopředu na letní čas přetočíme hodiny poslední březnovou neděli, v roce 2023 26. března, kdy se ve dvě hodiny ráno posunou o hodinu napřed, tedy na 3:00 hodiny.

Změna času se na většině počítačů a mobilních telefonů přenastaví automaticky, ručně bude potřeba přeřídit například hodiny na elektrických spotřebičích či v autě.

První jarní den přináší rovnodennost a oficiální konec zimy

Domácí

Změna času v roce 2023

K přechodu na letní čas tedy dojde 26. března 2023 ze 2:00 na 3:00. Zimní čas nastane 29. října 2023, kdy se opět posune ze 3:00 na 2:00 hodiny.

Zrušení změny času

Podle dřívějších plánů se měl čas ve státech Evropské unie v roce 2021 měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito.

V září 2021 česká vláda schválila nařízení, podle kterého se bude v ČR letní a zimní čas nadále střídat v dalších pěti letech.

V Česku se bude střídat čas minimálně dalších pět let

Domácí

Střídání letního a zimního času

V zimních měsících roku se používá čas posunutý zpět oproti běžnému pásmovému času. Zimní čas je čas standardní (středoevropský čas – SEČ).

Na letní čas (středoevropský letní čas – SELČ), který byl zaveden v mnoha zemích v prví polovině 20. století za účelem energetických úspor, což ale následné zkoumání nepotvrdilo, přechází dosud většina Evropy včetně Česka s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska, norských ostrovů Jan Mayen a Špicberků.

Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, tedy poslední neděli v březnu nebo říjnu. V USA a Kanadě letní čas začíná druhou neděli v březnu, zimní čas první neděli v listopadu. Některé části Kanady letní čas vůbec nepoužívají.

Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech.

Státy na jižní polokouli mají léto v době, kdy je na severní polokouli zima, tudíž i letní čas tam oproti severní polokouli platí v opačné části roku.

Historie střídání času

Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí, například v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii. Po několika pokusech a verzích se pak střídání času ustálilo v různých zemích až v průběhu let. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.

Proč máme letní a zimní čas

Proč byl zaveden letní čas? Důvodem bylo prodloužení dne pro běžné denní lidské aktivity, aby se nemuselo svítit umělým světlem a ušetřila se tak energie. To ale vychází ze sto let starých předpokladů. Současní energetici tvrdí, že změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv.

Letní čas má pozitivní vliv na psychiku i biologický rytmus člověka, ale samotný posun času se projevuje negativně. Statistiky dokazují, že krátce po změně času vždy přibývá dopravních nehod.

Spotřebu energií snižuje hlavně prodlužování dnů, letní čas moc ne

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám