Hlavní obsah

Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí

Právo, Novinky, pko, jas
Aktualizováno

Zdanění církevních restitucí se ruší. Rozhodl o tom v úterý senát Ústavního soudu (ÚS) se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou. Podle zákona s účinností od začátku ledna 2020 měly z finančních náhrad církve platit devatenáctiprocentní daň.

Záznam: Vyjádření Ústavního soudu ke zdanění církevních restitucíVideo: ČTK

Článek

Verdikt oznámil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, přičemž odůvodnění následně přednesl soudce Jirsa, který řeč paragrafů převedl do laicky srozumitelného rozhodnutí.

Podle soudu bylo porušeno legitimní očekávání církví, které v souvislosti s restitucemi měly. Snížení restituční náhrady bylo podle ÚS nelegitimní.

Podle ÚS se stát prohlásil za dlužníka a jako takový nemohl následně měnit pravidla. Schválením zákona se stát rovněž dopustil retroaktivity, která je v tomto případě nelegitimní.

„Nešlo o čestný úmysl naplnit pokladnu, ale o něco jiného,“ uvedl Jirsa s poukazem na to, že vláda chtěla primárně snížit církvím finanční náhrady.

Dnešním nálezem Ústavní soud vyslal jasný signál do společnosti, že stát není všemocný a nemůže si vůči občanům a organizacím dovolit úplně cokoliv.
senátor Zdeněk Hraba

Navrhovatelé z řad poslanců i senátorů verdikt přivítali. „Vítám rozhodnutí Ústavního soudu a zrušení zdanění církevních náhrad. I rychlost, s jakou Ústavní soud rozhodl, ukazuje, že věc byla zcela jasná,” uvedl v reakci Marek Benda (ODS).

„Dnešním nálezem Ústavní soud vyslal jasný signál do společnosti, že stát není všemocný a nemůže si vůči občanům a organizacím dovolit úplně cokoliv. Jsem rád, že Ústavní soud potvrdil, že smlouvy se mají dodržovat. A to i když je jednou ze smluvních stran sám stát,“ uvedl k nálezu senátor Zdeněk Hraba.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD s komunisty a SPD, která ve Sněmovně přehlasovala veto Senátu. Pro komunisty byla otázka zdanění náhrad jednou z podmínek pro podporu kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Senátoři poukazovali na nepřípustnou retroaktivitu normy i na fakt, že může být narušeno legitimní očekávání církví, jimž stát v rámci narovnání slíbil vrátit nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard a během 30 let vyplatit 59 miliard korun finančních náhrad navýšených o inflaci. Vedle vyplácení náhrad dochází k postupnému snižování příspěvku státu na činnost církví. Po roce 2030 tak již stát nebude na jejich chod přispívat.

Náhrady stát vyplácí od roku 2013 na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který byl přijat o rok dříve.

Výběr článků

Načítám