Zemědělský úřad povolil nebezpečný jed. Tráví hraboše, ale ohrožuje i čápy a sovy

Podle ornitologů je rovněž skandální, že zemědělci mohou nyní podle rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského přípravek rozmisťovat volně po povrchu, a nikoliv do nor. A to nejen na zemědělské půdě, ale také například v ovocných sadech, vinicích a remízcích. V ohrožení je tak spousta dalších volně žijících zvířat.

S plošným použitím jedu nesouhlasí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ústav, který spadá pod ministerstvo zemědělství, povolil rozmístění jedu ve 48 okresech z celkových 76 po ČR.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, která na případ upozornila na stránkách Birdlife.cz.

Podle odborníků ale není potřeba hraboše trávit. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká Zámečník.

Ornitologové vyzývají veřejnost, aby každý nález živočicha s podezřením na otravu hlásila na Českou inspekci životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí ale považuje použití jedu za nešťastné. „S plošným použitím jedu samozřejmě nesouhlasíme. Považuji za velmi nešťastné, že ÚKZU vydal povolení, aniž by hledal alternativy s menším dopadem,” napsal Novinkám ministr Brabec.

Vyjádření ministerstva zemědělství se Právu nepodařilo získat.

Hraboši jsou vítanou kořistí dravých ptáků, čápů, volavek a sov. „V těchto dnech se na polích ve velkých počtech shlukují také čápi, kteří budou brzy odlétat na jih a hraboši pro ně představují prostřený stůl. Otrávení hraboši je mohou ohrozit na životě,“ řekl Zámečník, podle kterého by si příroda s přemnoženými hraboši poradila sama i bez sypání jedů do polí.

„Když už se jedy musí použít, je šetrnější aplikace přímo do nor. Na povrchu se k nim kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ říká Zámečník.

Na informačním portálu Agromanual.cz, který informuje o pěstování rostlin a o boji se škůdci, se rovněž doporučuje aplikace přípravku Stutox II do nor, právě kvůli nebezpečí ohrožení dalších zvířat.

Ornitologové, na rozdíl od zemědělců, přemnožení polních škůdců vítají, protože prospívá ptákům. Díky dostatku hlodavců mohou i vážně ohrožené druhy nakrmit mláďata a posílit potomstvo. „Objevili jsme rekordní rodinu se sedmi mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají tři až pět. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny.

Sýčkům se daří na severozápadě republiky a na Jižní Moravě, ale i tam jim dnes hrozí otrava. „Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, u nás zahnízdily i raritní druhy. Vzácná sova kalous pustovka hnízdila na jižní Moravě dokonce v 50 párech, jindy u nás hnízdí jen výjimečně. Na Olomoucku poprvé od 70. let 20. století prokazatelně vyhnízdila poštolka rudonohá. K dalším raritám patří orel královský, raroh velký či moták pilich. Tito a další budou plošným rozmístěním jedu výrazně ohroženi. Nejde ale pouze o ptáky. Návnady jsou hrozbou i pro už tak malou populaci ohroženého tchoře stepního,“ říká Šálek.

Hraboši se v Česku přemnožili zejména na Moravě, a to kvůli dlouhotrvajícímu suchu. Hlodavci jsou velmi nenasytní a jsou schopni zničit až tři čtvrtiny úrody.