Článek
Zeman vyjádřil lítost, že si nemohl připomenout konec války společně s Putinem na Rudém náměstí v Moskvě. Rusko tradiční vojenskou přehlídku, kterou pořádá tradičně až den po výročí německé kapituace, odložilo kvůli pandemii nového typu koronaviru.
Zeman Putinovi „jménem svým i jménem občanů České republiky” pogratuloval k výročí konce druhé světové války. Uvedl v něm, že se česká vděčnost a upřímné díky bojovníkům riskujícím své životy také pro českou svobodu nezměnily.
„A to ani přesto, že osudy a vztah našich zemí nebyly po porážce hitlerovské tyranie nijak lehké a snadné nejsou ani nyní,” uvedl Zeman.
„Odmítáme však přepisovat historii. Nezapomínáme, že v bojích za osvobození Československa položilo život na 140 tisíc vojáků Rudé armády. Víme, že bez jejich obětí, bez hrdinství ruského lidu a dalších národů Sovětského svazu a bez hrdinného odhodlání vojáků Rudé armády, která – ač si to někteří přepisovači historie odmítají připustit – osvobodila většinu území tehdejšího Československa, bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes,” dodal.
Bojovali hlavně Ukrajinci, připomněl velvyslanec
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis v pátek na Olšanech připomněl, že osvobozování Československa v roce 1945 se účastnili vojáci 1., 2. a 4. ukrajinských frontů. U pěchotních jednotek a útvarů těchto frontů bylo podle něj vojáků původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent.
„Existuje takový stereotyp, že ve východní Evropě děkují především Rusku. Ale nebylo to Rusko, kdo osvobozoval Československo, byla to Rudá armáda, ve které bojovali především Ukrajinci,” řekl Perebyjnis. Na Olšanském hřbitově podle něj leží více než sto ukrajinských vojáků.
Radnice Sokolova nechala před pietním aktem u památníku odnést americkou vlajku
Posunutí svátku konce války prosadil Zeman
Československo si přitom před pádem totality připomínalo výročí konce druhé světové války s jednodenním zpožděním po vzoru Sovětského svazu. Byl to právě tehdejší poslanec Miloš Zeman, kdo ve Federálním shromáždění už v roce 1990 navrhl změnit termín svátku na 8. května s poukazem na to, že právě tehdy německá armáda složila kapitulaci do rukou ČNR.
„Americká armáda mohla osvobodit Prahu podle vyjádření generála Pattona již 6. května a pouze z politických, nikoliv vojenských důvodů, k tomu nedošlo, na přímý zásah Sovětského svazu, neboť Stalin si přál, aby Praha byla osvobozena sovětskou armádou a k tomu došlo 9. května,” uvedl tehdy Zeman. Jeho návrh byl schválen až napodruhé o rok později.