Zeman a Schwarzenberg se v první televizní debatě do sebe pustili pěkně zostra

„Nechci věřit, že by pan první místopředseda Nečasovy vlády nemluvil pravdu, když by říkal, že o amnestii nevěděl. Buď ale nemluvil pravdu, nebo se nezajímal o to, jaká amnestie je, a obojí je chyba,“ řekl Zeman s tím, že on má na amnestii názor „velmi negativní“.

Schwarzenberg odmítl, že by byl o amnestii informován. „Nemůže se vyžadovat odpovědnost z něčeho, o čem jsme nevěděli,“ řekl.

Začátek debaty ale provázela také odlehčená atmosféra. Oba kandidáti se několikrát počastovali vtipem na adresu soupeře.

Miloš Zeman popřál svému soupeři, aby byl úspěšný předseda TOP 09, ale nepopřál mu ke zvolení prezidentem. Karel Schwarzenberg zase s úsměvem oslovil svého rivala: „Milý pane bývalý předsedo vlády,“ na což Schwarzenbergovi příznivci reagovali potleskem.

Expremiér Zeman také řekl, že pokud se stane prezidentem, tak jako levicový politik bude kritizovat kroky Nečasovy vlády. "Nepoužil bych výraz 'destabilizovat'," podotkl. Na jednání Sněmovny právě o nedůvěře vládě by prý nebyl přímo při hlasování, poslancům by ale před tak závažným krokem chtěl říct svůj názor.

Schwarzenberg prohlásil, že by se choval jako nadstranický prezident a že otázka důvěry vlády je věcí Sněmovny.

„Pane první místopředsedo, pokud budete zvolen, budete stabilizovat tuto Nečasovu vládu a TOP 09 se stane rozhodující pravicovou politickou stranou, zatímco ODS klesne do hlubokého úpadku. Přeji, abyste byl úspěšný jako předseda TOP 09, ale nepřeji, abyste se stal prezidentem,“ řekl Zeman Schwarzenbergovi.

Ten kontroval kritikou opoziční smlouvy, kterou v 90. letech uzavřel Zeman s Václavem Klausem.

„Celé období považuji za velikého kostlivce, úroveň korupce v ČR se zdvihla o padesát až sto procent, což je pozoruhodný výkon. Šlo o čisté rozdělení republiky na dva pašalíky a každý se obsloužil, jak mohl,“ prohlásil.

Zeman smlouvu hájil slovy, že vládl v nejisté ekonomické době a že se mu nepodařilo sestavit většinový kabinet.

Jedním z dalších témat byla otázka existence Senátu. Zeman znovu zopakoval, že by byl pro jeho zrušení, přijde mu v současné podobě nepotřebný. „Jestliže Senát nelze zrušit, což bych si přál, transformujme ho do nějaké přijatelné podoby,“ uvedl. Podle něj by se horní komora měla proměnit v reprezentaci krajských politických zájmů.

Takový návrh není nový a mimo jiné ho vznášejí i koaliční spojenci Schwarzenbergovy TOP09, například předseda hnutí starostů Petr Gazdík.

Debata se stočila i na posty ve státních podnicích pro odpadlíky z ODS Ivana Fuksu v Českém aeroholdingu a Marka Šnajdra v Čepru, které jim za místa poslanců sehnala Nečasova vláda. Schwarzenberg uvedl, že to není „přímá korupce“.

Šnajdra podle svých slov příliš nezná, ale Fuksovu práci pro stát ocenil, označil ho za zdatného ministra zemědělství a náměstka na financích. „Když máte přítelkyni nebo partnerku, která jisté úkoly nerada dělá, tak když jim dáte krásný náhrdelník, tak to posílí vztahy,“ řekl na adresu rebelů.

Schwarzenberg s jejich umístěním souhlasil proto, že je solidární s vládou. „Když nastoupím na Hrad, budu nadstranický. Ministr a prezident jsou odlišné funkce. Bídný je ministr, který by nebyl s vlastní vládou a premiérem,“ uvedl.

Zeman vyčetl Schwarzenbergovi, že jako ministr toleruje nepřímou korupci, ale že by ji na Hradě odmítal. „Co je to za osobní integritu a za stabilitu postojů a názorů?“ zeptal se předsedy TOP 09.

Oba kandidáti se také dotkli toho, jak by si představovali svoji roli člověka, který by moderoval politickou diskusi.

Zatímco Zeman by aktivně vystupoval na vládě a v parlamentu, Schwarzenberg by spíše vedl zákulisní jednání na Hradě. Pronášení projevů podle něj příliš nepomáhá.

Zeman posléze dodal, že není pro kvalifikovanou ústavní většinu pro přehlasování veta prezidenta či Senátu. „Jsem proto, aby prezident přesvědčoval svými argumenty, a nikoli mocenskou většinou v parlamentu, dodal.

Oba kandidáti se také dotkli kontroverzních dekretů prezidenta Edvarda Beneše, které vytvořily právní základ k vyvlastnění sudetských Němců po 2. světové válce. „Benešovy dekrety už neplatí dvacet let,“ řekl Schwarzenberg. Podle něj přijetí Listiny základních práv a svobod do ústavy jejich platnost zrušilo.

Miloš Zeman s tím nesouhlasil. „Tyto zákony stále zůstávají nedílnou součástí českého právního prostředí,“ uvedl. Protikandidáta se několika nepřímými otázkami sugestivně zeptal, jestli je pravda, že radil prezidentu Havlovi, aby se sudetským Němcům za odsun omluvil a zda navrhoval, aby se jim vrátil i majetek.

Schwarzenberg na žádnou z otázek přímo neodpověděl. Naznačil ale, že podle něj byl odsun sudetských Němců zločin. „Vždy jsem říkal, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv a asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu,“ uvedl Schwarzenberg.

Naznačil tak, že podle současného vnímání by mohl být odsun sudetských Němců považován za zločin podle mezinárodního práva, jelikož byl uplatněn princip kolektivní viny.

„Připomínám, že spousta sudetských Němců nezradila republiku,“ dodal Karel Schwarzenberg.

Schwarzenberg na kritiku, že dlouhá léta nežil v ČR, uznal, že dlouhá léta žil v zahraničí nedobrovolně kvůli komunistickému režimu. „Dal jsem si ale za pravidlo přečíst týdně jednu českou knížku a jazyk jsem si poměrně dobře zachoval,“ prohlásil.

Zeman uvedl, že nikdy Schwarzenbergovu češtinu nekritizoval. „Ale dovolte přátelský šťouchanec. V Rakousku o vás říkají: My mu nerozumíme ani když mluví německy,“ řekl ministrovi.

„Je známo, že žbrblám, i když mluvím česky nebo německy. To jsem nikdy nezpochybnil. V Rakousku to ale berou normálně,“ dodal.

Na adresu Václava Klause mladšího, že neumí pořádně slova k české hymně, Schwarzeberg vzkázal: „Tuto hymnu jsem zpíval v době, kdy ani nebyl narozen, a zpívali jsme k tomu ještě Nad Tatrou sa blýská.“