Závodský: V Senátu chci bojovat proti agrofertizaci státu i justice

Vidíme, že dochází k celkové agrofertizaci státního aparátu a justice. Horní komora tomuto trendu zatím odolává. Budu se snažit, aby to tak zůstalo a proti těmto trendům budu bojovat.

Domnívám se, že lidovci na přelomu roku 2013 a 2014 odvedli velmi dobrou práci a základními programovými body jako podporou rodiny zaujali postavení v trojčlenné koalici. Rozhodně nelze říct, že by k agrofertizaci jakýmkoliv způsobem přispěli. To, že se následně voliči rozhodli masivně podpořit hnutí ANO a to, že se ČSSD rozhodla k lokajské službě, je věc úplně jiná.

Chtěl bych předně dotáhnout některé věci, které jsem započal jako náměstek na ministerstvu financí a nebyly dokončeny. Bavíme se o hazardu, majetku státu, starých ekologických zátěžích vzniklých před privatizací a balíku protikorupčních zákonů.

Já se ale nechci předně profilovat jako kritik Andreje Babiš, ale na druhé straně, pokud je něco špatně, tak jen srab na to jasně neukazuje. Jestliže jsem s ním zprvu souzníval v tom, že by se měl regulovat hazard, tak je nyní potřeba, aby se to dotáhlo. A když jsem s ním později nesouhlasil v tom, že se mají jasně kontrolovat věci týkající se jeho firem, tak jsme se rozešli. Nevidím v tom žádný rozpor. Byl jsem státním úředníkem placeným za to, aby zreguloval hazard. Dříve bylo 7500 provozoven s hazardem a dnes jich máme 1200 a já to považuji za úspěšnou reformu a je potřeba v tom pokračovat. Nechci se stavět primárně do postavení kritika Babiše. O Babišovi víme, co to je zač, a já nabízím konstruktivní řešení.

Babiš je normální lump, který se snaží na úkor veřejných rozpočtů, a tedy občanů, obohacovat.

Proto píšeme knihy a mluvíme o tom, aby to každému, kdo projeví zájem o věci veřejné, bylo jasné. Na druhou stranu nestačí kritizovat, ale je potřeba přicházet s konstruktivními řešeními.

Nikdy jsem nekoukal na nějaké peoplemetry. Jestliže cítím, že pro demokracii naší země a pro právní stát je Andrej Babiš a agrofertizace nebezpečím, tak to jasně pojmenuji. Jestliže jsem v roce 2014 dostal na starosti několik stěžejních agend, tak jsem se snažil změnit jejich nastavení tak, aby u nás skutečně líp bylo.

Nikdy jsem vyšší politické ambice neměl, ať jako řadový referent na ministerstvu vnitra, nebo jako náměstek na financích jsem se snažil prosazovat věci, které jsem považoval za správné.

Z náměstkovské funkce to nepochybně šlo a také jsem spoustu věcí změnil. Nicméně zvláštním usnesením Babišovy vlády mi bylo místo zrušeno, a proto hledám cestu, jakým způsobem své představy naplnit.

Andrej Babiš je jedním z produktů systému, který je v Česku nyní takto nastaven. Nicméně není jediným. Celý systém přebujelých oligarchů je nebezpečím.

Musíme ukázat, že naše země je suverénním partnerem pro zahraniční vztahy, a ne, že je kolonií. Ano, vztahy ekonomického rázu jsou zásadní a nevyhnutelné. Na druhou stranu, že by měl Hrad přes čínského velvyslance vyhrožovat jednomu z nejvyšších ústavních činitelů, bývalému předsedovi Senátu panu Kuberovi, nebo že by se měla skrze hybridní vlivy prosazovat moc, tomu bychom měli říct ne.

Dochází tu fakticky ke splynutí zájmů některých kreatur z okolí pana prezidenta, jako jsou pánové (Vratislav) Mynář nebo (Jaroslav) Tvrdík, s mezinárodně politickými zájmy Číny. Samozřejmě že ten dopis výhružný je. To, co s panem předsedou, kterého jsem osobně znal jako člověka vůči stresu imunního, udělal, znamená, že výhružný efekt skutečně splnil.

Nevěřím tomu, že by Jaroslav Kubera zemřel na následky nějakého fyzického útoku, na druhou stranu, pokud druhý nejvyšší ústavní činitel dostane takovýto dopis z úplně jiného světa, tak věřím tomu, že to na jeho zdraví zásadní vliv mělo. To, že Miloš Zeman a čínská ambasáda jednoznačně působili na jeho rozhodnutí jet na Tchaj-wan, na jeho zdraví vliv určitě mělo. Můžeme tam tedy hledat i příčinou souvislost mezi dopisem a jeho smrtí.

Vycházím z dostupných informací, které jsou třeba i od jeho nejbližších. Ty ukazují na neuvěřitelný stres, který v té době zažíval.

Podporuji hlavně to, že pokud se předseda Senátu rozhodne k nějaké cestě, tak mu nemá být žádným hybridním způsobem v této cestě bráněno.

Jestliže předseda Senátu Vystrčil preferuje morální aspekty před ekonomickým politikařením, nelze ho než zřetelně podpořit.

Situaci vnímám jako naprosto zásadní selhání vlády. Stejně jako v jiných zásadních věcech se vláda naší země řídí pouze marketingovým přístupem, a nikoliv uspokojivým a jasným řešením problému. Na místo striktních nařízení a omezení se dalo více věcí vysvětlit a přístup i důsledky mohly být úplně jiné. To, co se dělo pod pláštíkem stresové situace – čili nákup za miliardy korun fakticky napůl nefunkčního materiálu bez soutěže – je nepřijatelné a orgány činné v trestním řízení by to měly do důsledku prošetřit.

Zásadní není to, že se nakoupilo, ale to, že se do Číny odvezla velká část našich zásob. Za další to, že vláda a premiér lhali o dostačujícím množství zdravotního materiálu. A až poté, co jsme se toho zbavili a Babiš začal ubezpečovat občany o tom, že je všeho dostatek, tak jsme začali zdravotní materiál nakupovat. A Čína nám ho sem navíc vracela s notnou dávkou politické propagandy. V zájmu politické propagandy se občanům země lhalo.

Pomáhat nepochybně je potřeba, nicméně druhou věcí je to, že není možné lhát o tom, že je všeho dostatek. A jestliže odvezeme Číně něco, co za dva dny zjistíme, že sami nemáme a nutně potřebujeme, tak v tom vidím ten problém.