Hlavní obsah

Zásoby krve se tenčí, varují nemocnice. Dárci se bojí

Právo, Jan Martinek

Monika z Plzně chodí už tři roky každé čtyři měsíce darovat krev. Inspiroval ji její manžel, pravidelný dárce. „Zpočátku jsem se bála jehel, ale pak mi to přišlo hloupé kvůli strachu nepomoct dobré věci, zvlášť když manžel měl už za sebou šedesát odběrů,“ řekla Právu Monika, jejíž totožnost redakce zná.

Foto: Novinky

Dárcovství krve

Článek

Oba šli darovat krev i začátkem května, kdy v Česku stále ještě panoval nouzový stav kvůli pandemii. Mnoho dárců ale na rozdíl od Moniky a jejího manžela zůstalo raději v době koronaviru doma. Nemocnice upozorňují, že zásoby krevních skupin se v době epidemie povážlivě ztenčily. Někteří se báli, že by se mohli v nemocnici nakazit, jiní zase nešli z obavy, že by je transfuzní stanice stejně nepřijala.

„Termín v březnu jsem raději zrušila. Propukla u mě alergie o něco dříve, než jsem čekala, a nechtěla jsem v tomto období ‚provokovat‘ kašláním a smrkáním,“ řekla Právu Ingrid, též pravidelná dárkyně.

V nemocnicích chybí krev. Nebojte se a přijďte, vyzývají lékaři dárce

Koronavirus

Dárci krve však chybějí dlouhodobě: v ČR je zhruba 270 tisíc pravidelných dárců, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších odborníků by jich mělo být ještě o sto až sto padesát tisíc více. Scházejí zejména mladí dárci ve věku 18–35 let.

Transfuzní služby v ČR fungovaly i během pandemie, byť za ztížených podmínek.

Využilo je ale mnohem méně lidí. „Svou roli hraje pravděpodobně i obava potenciálních dárců krve z toho, že se při návštěvě zdravotnického zařízení nakazí koronavirovou infekcí. To zájem o dárcovství snižuje,“ řekl Vít Bárta,

primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení v jihlavské nemocnici.

Pojišťovny se snaží

Dárce krve motivují zdravotní pojišťovny. Například Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR motivuje nové i dosavadní dárce příspěvkem na vitaminy či léčebné procedury. „Za alespoň dva nepříspěvkové odběry krve mohou dárci čerpat 250 korun na nákup vitaminů a minerálů. Za šest odběrů v průběhu maximálně dvou let pak mají dárci nárok na příspěvek na léčebné procedury až do výše 5000 korun,“ řekla Hana Kadečková, mluvčí pojišťovny vnitra. „V roce 2019 využilo příspěvku z našeho fondu prevence téměř 6000 dárců krve, jimž jsme vyplatili celkem 7,2 milionu korun,“ dodala.

Hankcína? Herec věnoval svou krev na výzkum protilátek

Koronavirus

Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje svým pojištěncům odměny za odběry krve až do výše 3000 korun. Mezi důvody, proč lidé nechtějí krev dávat, patří i přísné požadavky transfuzních oddělení na dárce i nedostatečná informovanost o tom, jak celý proces probíhá.

„Často se setkáváme se zdrženlivostí na straně možných dárců kvůli velmi přísným požadavkům odběrových center. Ty jsou však nezbytné proto, aby se ochránilo zdraví příjemců transfuzí i jejich dárců,“ uvedl revizní lékař Vojenské zdravotní pojišťovny Ladislav Hradavský. „S ohledem na současnou situaci také doporučujeme dárcům, kteří mají podezření na nákazu koronavirem, aby s odběrem počkali minimálně měsíc po odeznění všech příznaků,“ dodal.

Po nemoci darují plazmu

Někteří pravidelní dárci nemohli v době epidemie krev darovat, protože se sami nakazili. To byl také případ Marcely z Prahy, která se nakazila hned v prvních dnech výskytu nemoci zřejmě v zaměstnání od kolegů, kteří byli lyžovat v Rakousku. Ačkoliv sama měla lehký průběh nemoci, musela zůstat pět týdnů v karanténě a darování krve nepřicházelo v úvahu.

Prodělal koronavirus. Neváhal ani chvíli a šel darovat plazmu

Domácí

Marcela ihned poté, co měla test na koronavirus negativní, kontaktovala transfuzní stanici s tím, že má zájem darovat krevní plazmu pro pacienty s těžkým průběhem. „Už jsem byla darovat dvakrát,“ řekla Právu.

Darovat krev mohou dospělí ve věku od 18 do 65 let s minimální tělesnou hmotností 50 kg. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, tedy že dárce krve netrpí žádnou vážnou či chronickou nemocí (ani takovou v minulosti neprodělal) a neužívá určité léky.

Výběr článků

Načítám