Článek
Zaorálek připomněl, že nynější konflikt je velmi specifický svým pojetím i průběhem. Dodal rovněž, že do konfliktu se zapojila jaderná velmoc a člen Rady bezpečnosti OSN, což narušuje globální bezpečnostní architekturu vybudovanou po druhé světové válce.
„To, co se odehrává na východě Ukrajiny, není bouřka, ale globální změna,” konstatoval ministr, který připomněl, že Evropa čelí tlaku na více frontách, mimo jiné i na jihu, kam se valí uprchlíci z Afriky, které jihoevropské země přestávají zvládat.
Starý kontinent si podle ministra musí urychleně ujasnit meze své otevřenosti, aby se dokázal postarat o vlastní občany.
Schwarzenberg: Sankce měly být tvrdé od počátku
Schwarzenberg míní, že v souvislosti s anexí Krymu mělo Rusko od počátku čelit nejtvrdším sankcím. „Tady došlo k okupaci,” připomněl lídr TOP 09, podle něhož se nyní o otázkách Krymu příliš nemluví. „Nelze přijmout, že okupace cizího území se stane normální,” konstatoval.
„My bychom měli být v čele obránců svobody,” dodal s poukazem na požadavky českého premiéra k úpravám dalších možných sankcí vůči Rusku.
Budoucnost Iráku či Sýrie je nejasná
Politici diskutovali i o situaci v Iráku, o jehož ovládnutí usilují radikálové z Islámského státu (IS). Podle Zaorálka se stalo poprvé, kdy se podobné uskupení přetransformovalo do podoby státního útvaru.
ČR se bude podílet na dodávkách munice iráckému oficiálnímu vedení. Následovat by mohly i komerční dodávky dalšího vojenského materiálu. Ministr do Iráku zamíří jednat o dodávkách 15. září.
Schwarzenberg si v této souvislosti položil otázku, zda státy jako Irák či Sýrie vydrží v nynější podobě i v budoucnosti.