Článek
„Sám jsem měl trochu jiné plány. Telefonát pana Hamáčka mě zaskočil, ale mluvili jsem o tom podrobně, a když mi řekl, že tady existuje způsob, jak krizi ukončit, tak pro mě bylo těžké hledat důvody, proč do toho nejít,” řekl ve středu odpoledne Zaorálek novinářům ke své nominaci na ministra kultury.
„Krize je nesnesitelná. Táhne se a připadá mi, že je tím ochromena vláda a ministerstvo kultury, a každý soudný musí chtít, aby se krize vyřešila. Když vám řeknou, že v tom můžete pomoci, tak je těžké říct, že se mě to netýká. Musel jsem to promyslet, a nakonec jsem Hamáčkovi řekl, že ho v tom nenechám,” dodal Zaorálek.
Jeho dřívější kritika současného předsedy vlády Andreje Babiše podle něj musí nyní stranou. „Vím, co jsem o premiérovi tvrdil v minulosti, ale přesto si myslím, že věc je vážná. Máme prezidenta, který má rád de Gaulla a systém (francouzské) Páté republiky, a myslím si, že to není dobře. Jako politici musíme hledat způsob, jak tu krizi rozlousknout,” dodal Zaorálek.
Zaorálek byl Babišovým kritikem a nebyl ani velkým příznivcem vstupu ČSSD do vlády. Ostře proti Babišovi vystupoval například v předvolební kampani v roce 2017, a to ještě v době, kdy byl ministrem zahraničí ve společné vládě s ANO.
Tříměsíční průtahy u konce
Zaorálkovu kandidaturu oficiálně ve středu odpoledne oznámil předseda strany Jan Hamáček.
„Poté, co se v pondělí Michal Šmarda vzdal postu ministra kultury, tak byla ČSSD postavena do nové situace. Chci říci, že jsme řešení nalezli. ČSSD navrhne panu premiérovi, aby ústavním postupem navrhl prezidentovi, aby do funkce jmenoval Lubomíra Zaorálka,“ uvedl na tiskové konferenci Hamáček.
Průtahy kolem jmenování ministra kultury se táhnou už tři měsíce od návrhu na odvolání původního ministra Antonína Staňka na konci května. ČSSD kvůli prezidentovu odmítnutí jejího nominanta Michala Šmardy hrozila i odchodem z vlády a hovořila o tom, že Česko je na prahu ústavní krize.
Nyní je ale podle Hamáčka vše zažehnáno a strana se soustředí na vyjednávání o rozpočtu. Zatím jsou ministři za ČSSD spokojení, klíčové jednání ale bude po přerušení pokračovat v pátek, kdy se sejde ministryně financí Alena Schillerová s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, která požaduje navíc 11 miliard korun pro svůj resort.