Článek
O dávku by mohli žádat lidé, kteří nedostali alimenty na děti nejméně dva měsíce, ovšem s tou podmínkou, že dluh sami začali vymáhat soudně či v exekuci. Obracet se podle návrhu budou na úřad práce. Ten by pak peníze po neplatiči vymáhal.
Podmínkou bude také to, že děti budou řádně navštěvovat školu nebo poslední rok předškolní docházky.
Podle podkladů k zákonu činí výživné v průměru 2991 korun. Návrh počítá s tím, že by stát dětem poskytoval tolik, kolik by jim měl podle soudního rozhodnutí či notářského zápisu posílat neplatič. Nejvýš by ale vyplatil dětem do šesti let 15 procent průměrné mzdy, od šesti do deseti let 17 procent, od deseti do 15 let 19 procent, od 15 do 18 let 22 procent a při studiu od 18 do 26 let čtvrtinu.
Průměrná mzda za loňský rok činila 31 885 korun. Výživné od státu by se tak podle potomkova věku pohybovalo nejvýš do 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.
| Maximální výše dávky zálohovaného výživného | |
|---|---|
| věk dítěte | maximální zálohované výživné |
| do 6 let | 15 % |
| 6 až 10 let | 17 % |
| 10 až 15 let | 19 % |
| 15 až 18 let | 22 % |
| 18 až 26 let | 25 % |
Výhrady k zálohovanému výživnému má ministerstvo financí a skepticky se k tomu vyjádřil i premiér Andrej Babiš. Maláčová ale argumentuje, že zálohované výživné je v koaliční smlouvě mezi ANO a ČSSD. Minulá vláda o něm také uvažovala, nedokázala se ale shodnout na znění návrhu.
Maláčová připravila už na začátku tohoto roku jeden návrh, ten navrhoval, že by dávku dostávaly jen rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima nebo všechny děti. Byla by maximálně 2500 korun.
Výše alimentů není v Česku stanovena, záleží na dohodě rodičů či rozhodnutí soudu.
Maláčová chce vzít slevy na daních 76 tisícům lidí
