Žalobce znovu otevřel případ smrti Jana Masaryka

Důvodem je nedávno objevený zvukový záznam výpovědi policisty, který byl první na místě nálezu Masarykova těla. Případ tedy začne již poněkolikáté řešit specializovaný Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) patřící pod policii.

„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu ÚDV, aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ sdělil v úterý Právu Muravský s tím, že jde fakticky o nařízení pokračovat v prověřování případu.

Muravský doplnil, že je to reakce státního zastupitelství na „publikovaná tvrzení poukazující na údajné nové poznatky týkající se okolností smrti Jana Masaryka z 10. března 1948“.

Zmíněnými poznatky myslel nově zveřejněnou nahrávku výpovědi již zemřelého policisty Vilibalda Hofmanna, který byl na místě události na nádvoří pražského Černínského paláce jako jeden z prvních.

A v amatérském záznamu datovaném počátkem roku 1968 tvrdil, že s Masarykovým tělem bylo po smrti manipulováno a ministrovy ostatky byly kvůli pořízení fotografie znovu naaranžovány na místo nálezu, ale jinak, než jak Masaryk původně na zemi ležel.

Na zvukový záznam Hofmannova popisu událostí upozornil počátkem letošního října ve svém pořadu věnujícím se nevyjasněné smrti ministra Český rozhlas Plus a v něm badatelka Václava Jandečková. „Vilibald Hofmann byl ráno 10. března 1948 povolán do Černínského paláce jako první policista. Měl zajistit vchody a místo činu,“ uvedla v rozhlase Jandečková.

Musel tedy vidět, jak to na nádvoří Černínského paláce ráno vypadalo a co se odehrálo. A v nahrávce pořízené v Karviné v kuchyni v roce 1968 uvedl, že oficiální fotografie Masarykova těla založená ve vyšetřovacím spise není v pořádku.

„To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování,“ zní na nahrávce, kterou má rozhlas k dispozici a kterou poskytl manžel Hofmannovy sestřenice Jindřich Grulich. „Když mu (Hofmannovi) tu fotku ukázali, tak řekl: ‚To není původní, to je upravené.‘ Čili bylo jasné, že to je dodatečně udělané,“ sdělil v rozhlase Grulich.

Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a jediný demokratický ministr, který zůstal ve vládě i po komunistickém převratu z února 1948, zemřel v noci z 9. na 10. března za záhadných okolností. Jeho tělo bylo nalezeno na dlažbě, kam dopadl z okna koupelny svého bytu v sídle ministerstva zahraničí v Černínském paláci.

O tom, jak oblíbený politik zemřel, existují tři základní teorie. Podle té původní, s jakou věc uzavřela policie krátce po Masarykově smrti a rovněž pak při obnoveném vyšetřování prokuratury v roce 1969, šlo o nešťastnou náhodu či nehodu, kdy prý Masarykovi uklouzla noha na římse a on spadl. Zda před někým utíkal, či nikoli, se tehdy odhalit nepodařilo.

Při dalším obnovení vyšetřování již po sametové revoluci byl případ v roce 1995 uzavřen s tím, že Masaryk spáchal vynucenou sebevraždu, tedy že jej kdosi neznámý přímo či nepřímo donutil z okna bytu vyskočit. Vše prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Masaryka vyděsila.

A zatím poslední verze případu, s jakou přišli experti počátkem tohoto tisíciletí (2003), zní: vražda. Tedy že Masaryk měl být z okna dosud neznámým pachatelem či pachateli vyhozen anebo do něj kdosi silně strčil. A tyto závěry policistů jsou fakticky dodnes platné, tedy to, že Masaryk byl někým zavražděn. Další vyšetřování z konce roku 2016, zaměřené tentokrát přímo na pachatele, však žádné výsledky nepřineslo.

„Je na uvážení ÚDV, jestli ta nová tvrzení jsou vůbec relevantní ve vztahu k tomu případu a zda to nějak mění důkazní a skutkovou situaci, s jakou to bylo uzavřeno, tedy že šlo o vraždu,“ uvedl k nynějšímu novému otevření kauzy důvěryhodný zdroj Práva.

Otázkou zůstává, zda obnovené prověřování záhadného případu něco nového přinese. Názor policie na příčinu Masarykova úmrtí, tedy že šlo o vraždu, to nejspíš nezmění. Stejně tak ale asi těžko bude po 71 letech odhalen pachatel.