Zákaz plastových příborů se odkládá. Zatím na neurčito

Podle ministerstva životního prostředí, které zákon předložilo, bude kabinet pravděpodobně muset zákon znovu poslat nové Sněmovně, která vzejde z říjnových voleb. „Zákon zřejmě projedná až nová Poslanecká sněmovna, které jej vláda znovu předloží,“ potvrdila Právu Dominika Pospíšilová z tiskového odboru resortu.

Otázkou ale je, nakolik se to protáhne, protože se bude vyjednávat i o novém vládním kabinetu a ten následující se nemusí se současným návrhem ztotožnit, byť se jedná spíše o technickou záležitost.

Konkrétně se zpoždění týká návrhu zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který vedle zákazu některých výrobků navrhuje u jiných, například hygienických vložek a tamponů, povinné informování o tom, jak s nimi nakládat. Také stanovuje termín, do kterého mohou prodejci již nakoupené plasty vyprodat.

Druhý návrh zákona, který s prvním i ve svém názvu souvisí, určuje, kolik recyklovaných plastů musejí obsahovat PET lahve, nebo to, že nádoby s víčky z plastu musejí být konstruovány tak, že k nim uzávěry zůstanou i během konzumace připevněny.

Pro prodejce přitom bude zásadní termín doprodeje zásob, který je v dosud neschváleném zákonu stanovený na 1. července příštího roku. „Nepočítáme s tím, že by se nějak měnil, respektive budeme trvat na doprodeji maximálně do tohoto termínu, ne-li dříve,“ dodala Pospíšilová. Může se podle ní stát, že se schválení nového zákona termínu doprodeje zásob přiblíží natolik, že se tato možnost nakonec úplně zruší.

Podle Pospíšilové výrobci i dodavatelé samozřejmě o zákoně a termínech vědí, ministerstvo s nimi aktivně komunikuje, takže by to pro ně nemělo být překvapení. „Ostatně trh se již před několika měsíci začal zcela automaticky proměňovat i bez platnosti zákona,“ dodala mluvčí.

To potvrdil i nedávný průzkum ČTK mezi firmami, po­dle nějž některá stravovací zařízení plastové kelímky či brčka z provozu už zcela vyřadila a nahradila je papírovými či dřevěnými. Lidé, kteří si přinesou vlastní hrnek, mohou v mnohých provozovnách dostat i slevu.

Zpoždění má kromě otázek týkajících se dopadu na životní prostředí i další rozměr. A to případnou sankci od Evropské unie za pozdní přijetí příslušné směrnice do českého právního prostředí.

„Může se stát, že by Evropská komise zahájila s ČR řízení o porušení unijního práva, ale věříme, že do doby, než by se posunulo do fáze před Soudní dvůr, by zákon již byl schválen a povinnosti vyplývající z evropské směrnice plně implementovány,“ míní Pospíšilová.

Podle tuzemského Zastoupení Evropské komise není ČR jedinou zemí, jež má zpoždění s přijetím příslušných zákonů. O moc dále nepokročily například Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Rakousko či Polsko. Naopak splněno mají třeba Slovensko, Maďarsko či Německo.

„Pokud členský stát neprovede právní předpisy EU včas nebo správně, Komise s ním vede dialog. Pokud porušení trvá, může Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti,“ uvedl Martin Svášek, tiskový atašé Zastoupení Evropské komise v ČR. Toto řízení je ale poměrně dlouhý proces skládající se z několika kroků.

Evropská legislativa zakazuje evropským státům prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček, vatových tyčinek, plastových tyček k balonkům, jednorázových plastových nádob na potraviny a polystyrenových nádob na jídlo a nápoje od roku 2021. Také stanovuje do roku 2029 cíl sběru plastových lahví na 90 procent. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného odpadu u plastových lahví dosáhnout 25 procent, do roku 2030 pak 30 procent.