Článek
Opozice, především ODS, požadovala, aby generální ředitel finanční správy Martin Janeček ve funkci skončil. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) správu hájil a tvrdil, že jde vůči ní o mediální štvanici.
„V březnu říkal, že je vše v pořádku a nemají co kontrolovat. Nyní uvádějí, že vedou kolem 1500 sporů. Kdo tedy může věřit kompetenci finanční správy? Je vidět, že ti lidé tam nemají co dělat,” řekl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. S kritikou nešetřili ani další opoziční poslanci.
Poslankyně TOP 09 Kristýna Zelienková viní finanční správu ze zásadního selhání. „Zásahy finančních úřadů se dají přirovnat až k trestu smrti pro postižené firmy,“ prohlásila na jednání výboru.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek je přesvědčen, že zajišťovací příkazy by měly být nástrojem, který patří do daňového řádu, ale jen jako záchranná brzda. „Vždy jsem je vnímal jako záchrannou brzdu ve vlaku. V posledních letech za ni však taháme častěji,“ řekl Kalousek. Cestu zmírnění postupu i úpravu zákona vítá. Problém podle něj však není v legislativě, ale v praxi.
„Pokud se ministr (Pilný) omluvil za současnou praxi, tak to chápu jako gesto toho, že současná praxe v pořádku není,” řekl poslanec KSČM Jiří Dolejš a dodal, že je z toho třeba vyvodit důsledky.
Pracují excelentně, hájil správu ministr
Pilný správu hájil. „Zajišťovací příkazy jsou oprávněné. Případů, kde došlo k neoprávněnému užití, je velmi málo. Je třeba provést případné korekce a finanční správa navrhuje metodická i legislativní opatření,“ řekl.
Výbor nakonec v usnesení uvedl, že finanční správa by měla v souvislosti s vydáním příkazu dát přednost zřízení zástavního práva k majetku firmy před jeho exekučním prodejem. V případech, kdy správa nezjistí snahy o vyvádění majetku a firma spolupracuje, by měla stanovovat daň spíše standardním způsobem.
Ministr financí by měl podle poslanců provést rozbor opatření, které by vedly k vyšší ochraně firem před následky zajišťovacích příkazů, například včasnou soudní ochranou.
Z analýzy ministerstva financí vyplývá, že finanční správa letos do konce července vydala 960 příkazů na 1,17 miliardy korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun.
