Záhada v Bečvě možná rozluštěna: uniklý fenol se mohl v kanálu sloučit s kyselinou dusitou

Podle této studie dochází při úniku fenolů do kanalizace k možnému sloučení s kyselinou dusitou vyskytující se běžně v odpadních vodách a k následné tvorbě kyanidů.

Fenol se mohl do kanalizace dostat z chemičky právě po havárii v jednom z provozů, na kterou v pondělí upozornil Deník Referendum (DR). A to jen několik hodin po nahlášení katastrofální otravy ryb v Bečvě. Došlo k ní v části chemičky v provozu, který zpracovává uhličitan sodný. Ten vzniká jako jeden z odpadních materiálů při extrakci fenolů.

Přesněji při kaustifikační jednotce určené k výrobě louhu. Při ohřívání směsi v jednotce usnula podle zjištění DR a svědectví jednoho ze zaměstnanců obsluha zařízení, směs začala v reaktoru vřít a kaustifikační směs s fenolem vystřikovat ven. Na událost alarm nereagoval, ten byl údajně dlouhodobě mimo provoz.

Události nepřidal fakt, že byl pootevřený vrchní poklop reaktoru, kterým při přehřátí směs unikala. Ve velkém množství stříkala až za obrubník havarijní jímky na silnici, odkud ji spláchla ranní směna chemičky do dešťové kanalizace.

Vznik chemické reakce, při které vzniká kyanid, Právu potvrdilo více toxikologů. Autoři japonské studie sledovali výskyt kyanidu v odpadních vodách přitékajících a odtékajících do univerzitní čističky odpadních vod.

Kyanidy vznikly až v samotné odpadní jímce laboratoře. „Podle japonských vědců, kteří svou práci vydali v prestižním vědeckém časopisu Chemo­sphere, vznikly smíšením fenolu, který studenti vylili do odpadu, s kyselinou dusitou vyskytující se v odpadních vodách,“ sdělil Právu zdroj, jehož jméno redakce zná.

Aby svou původní domněnku potvrdili, provedli laboratorní experiment za použití destilované vody, neošetřené odpadní vody, fenolu a kyseliny dusité. „Zjistili, že koncentrace kyanidu v roztoku se zvyšovala s reakčním časem i se zvyšováním koncentrace fenolu ve zkoumaném roztoku,“ dodal zdroj.

Dalším zjištěním bylo, že zvyšující se kyselé prostředí podporuje tvorbu kyanidu. „Kyanid tak vzniká přeměnou fenolu na nitrosofenol a následným rozpadem benzochinoximu na kyanidový iont a alifatickou sloučeninu,“ vysvětlil zdroj.

Podle prvotních informací se v Bečvě bezprostředně po havárii nacházel kyanid. Zda ryby zabíjela jen tato látka, je však málo pravděpodobné. Podle toxikologů se musely do řeky dostat i fenoly.

„Studii japonských vědců jsem četl a s navrženým reakčním mechanismem, tedy generováním kyanidových iontů po reakci fenolu s dusitanem sodným v kyselém prostředí, souhlasím. Pakliže by nedošlo ke zreagování veškerého fenolu a jeho část by zůstala v nezměněné podobě, mohla by mít jeho přítomnost také dopad na celkovou ,toxicitu‘ prostředí. Fenol sám o sobě je totiž vysoce toxický,“ sdělil Právu Michal Rouchal, ředitel Ústavu chemie Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Obdobně hovoří i toxikolog Luděk Bláha, proděkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Tato reakce vzniku kyanidu při velkém úniku fenolu do kanalizace při běžném výskytu kyseliny dusité mohla proběhnout. Navíc případná přítomnost obou těchto látek zvlášť mohla vést k tomu, že zvýší dopad na život v řece, než kdyby tam byly osamocené kyanidy nebo fenoly. Fenoly také mohly posílit účinek kyanidů,“ řekl Právu Bláha. Podle něj je ale zásadní, jak velké množství těchto látek se mohlo do řeky dostat.

I přes tuto studii, která pojednává o vzniku kyanidů sloučením fenolu a dusitanů, však toxikologové zmiňují, že v případě katastrofální otravy Bečvy zůstává stále mnoho otazníků.

Studii japonských vědců Právo předložilo i kriminalistům, kteří případ otravy v Bečvě šetří, konkrétní však být nechtěli. „O zmíněném dokumentu víme, máme jej k dispozici, nicméně se vzhledem k probíhajícímu šetření k dalším postupům či dílčím výsledkům nebudeme vyjadřovat,“ sdělil Právu mluvčí policie Petr Jaroš.

Podle mluvčího Agrofertu je vznik takové chemické reakce v kanalizaci nepravděpodobný. „Deza nepracuje s kyselinou dusitou. V uniklé směsi vody a sody je obsažen fenol v koncentraci nižší než 0,3 procenta hmotnostního. Navíc většina objemu skončila v záchytných valech nebo chemicky zabezpečených plochách zaústěných do chemické kanalizace, odkud byla přečerpána k přečištění do chemické čistírny odpadních vod. V souvislosti s touto provozní událostí nebylo do řeky nic vypuštěno a nemohlo dojít k úhynu ryb. Jsme si tím stoprocentně jistí,“ řekl Právu Hanzelka.

V průběhu úterý vyzval poslanec Petr Gazdík (STAN) k rezignaci ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). „Kauza Bečva naznačuje selhání vyšetřovacích orgánů,“ sdělil Gazdík. Ministr životního prostředí však k tomu nevidí důvod. „Viděl bych ho jen v případě, že by došlo k nějakému mému selhání, případně zásadnímu selhání resortu,“ řekl Brabec.

Ekologická havárie v září postihla Bečvu pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník zatím nebyl odhalen. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři 40 tun ryb.