Vzrostl počet lidí, kteří by se nechali očkovat

O výsledcích průzkumu v pondělí na Twitteru informoval jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.

Jak v září, tak lednu by se očkovat nenechala třetina respondentů. Počet těch, kteří se nedokážou rozhodnout, se proti září zvýšil o tři procenta.

Podle průzkumu se ale změnil zájem o očkování mezi jednotlivými skupinami lidí. Nejvíce ho ztratili mladí dospělí, lidé bez maturity, členové chudších domácností a ti, kteří neznají nikoho nakaženého koronavirem. Menší zájem o očkování mají i lidé, kteří se méně chrání před nákazou nebo jejím přenosem, uvedli autoři průzkumu.

Největší zájem o vakcínu podle jejich zjištění mají starší lidé, vysokoškoláci, muži a Pražané.

Mezi lidmi nad 55 let by se nechaly koncem ledna naočkovat dvě třetiny dotázaných, proti září se jejich zájem o několik procentních bodů zvýšil. Naopak u lidí do 34 let klesl od září z 56 procent na 41 procent.

Z hlediska vzdělání mělo na konci ledna zájem o vakcínu proti koronaviru 71 procent vysokoškolsky vzdělaných, mezi středoškoláky s očkováním souhlasilo 56 procent dotázaných a mezi lidmi bez maturity 44 procent. U dospělých do 55 let se základní či střední školou bez maturity se zájem snížil ze zářijových 63 procent na 25 procent. U středoškoláků byl pokles mírný a u vysokoškoláků do 55 let se ochota podle autorů průzkumu naopak zvýšila.

Naočkovat by se koncem ledna dalo 62 procent mužů a 44 procent žen, přičemž rozdíl mezi muži a ženami je patrný ve všech věkových kategoriích.

Podle velikosti obce mají největší zájem o očkování proti koronaviru Pražané. Na konci ledna by se jich nechalo očkovat 71 procent, zatímco v ostatních městech a obcích zhruba polovina obyvatel. Ochota Pražanů se od září do ledna navíc zvýšila, zatímco v menších městech stagnovala a v obcích do 20 000 obyvatel klesla, doplnili autoři průzkum.

Větší zájem o očkování mají i ti, u nichž byla někdy v minulosti testem potvrzena nákaza koronavirem. Koncem ledna by se mezi nimi nechalo naočkovat 63 procent dotázaných, zatímco mezi ostatními to bylo 53 procent.

Průzkumu ve výzkumném projektu Život během pandemie se podílí výzkumná agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS a účastní se ho 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život.