Vzestup a pád ministra Staňka

Rodák z Olomouce se stal členem sociální demokracie v roce 2001. Své působení v politice začal na komunální úrovni. V roce 2010 byl zvolen olomouckým zastupitelem a po volbách v roce 2014 usedl na primátorské křeslo, ve kterém vydržel do roku 2018.

Než se stal politikem, vyučoval na středních školách v Liptovském Mikuláši a ve Šternberku. Přednášel také na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Do Sněmovny se Staněk dostal po sněmovních volbách v roce 2017 díky preferenčním hlasům. Ze třetího místa přeskočil Romana Váňu, který vedl kandidátku.

Ministrem kultury se stal 27. června 2018. Nominace Staňka do vlády měla uspokojit moravskou část ČSSD, která byla vždy jakousi vnitřní opozicí pražskému křídlu partaje.

Staňkovo vládnutí ale nebylo bez problémů. Kritiku si vysloužil ještě jako poslanec, když se vloni na jaře přiklonil k tomu, aby komunistický básník Karel Sýs dostal medaili Za zásluhy. Staněk tehdy prohlásil, že Sýs tvořil kvalitní poezii a může být oceněn státním vyznamenáním.

Další vlnu nevole vyvolala účast Staňka, tentokrát už v roli ministra, na křtu knihy komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, který se ve své publikaci „Ve znamení kříže“ věnuje například církevním restitucím. Staněk se bránil s tím, že knihu nekřtil, ale akce se zúčastnil jako vánočního setkání poslanců KSČM.

Staňkův pád ale spustilo odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Staněk odvolání zdůvodnil špatným hospodařením. Na oba dva podal trestní oznámení.

Proti Staňkovi se postavili zástupci české kulturní scény. Sepsali petici, která požadovala Staňkovo odvolání. Petici podepsalo asi sedm tisíc lidí.

Staněk čelil nařčení, že Fajta odvolal na nátlak Hradu. Zeman má totiž s Fajtem dlouholeté spory kvůli tomu, že ho odmítá jmenovat profesorem. Staněk to odmítá. Kromě toho bylo ministrovi vyčítáno, že odvolání ředitelů špatně komunikoval.

Začátkem května se ČSSD v čele s Janem Hamáčkem Staňka ještě zastávala. V následujících dnech ale situace eskalovala. Kvůli ministrově údajné nekompetenci například rezignoval ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny v Národní galerii Praha Otto Urban.

V polovině května Staněk oznámil, že na přání Hamáčka rezignuje. Zeman Staňkovu demisi nepřijal. Premiér Andrej Babiš (ANO) proto navrhl Staňkovo odvolání k 31. květnu. Prezident ministra odvolal až o dva měsíce později.

Celou kauzu Staněk komentoval i během posledního dne v úřadu. „Během mého ročního působení se nic nezametalo pod koberec. Naopak. Je tu stále několik otevřených kauz. A věřím, že i budoucí vedení bude pokračovat v tom, aby odhalovalo všechny černé díry a penězovody,“ řekl na středeční tiskové konferenci.

Dodal, že ministerstvo již vypsalo výběrová řízení na pozice odvolaných šéfů. „Nepolitikařil jsem. Snažil jsem se pracovat racionálně a věcně. Mám za sebou čistý stůl a věřím, že se nestane podobná situace jako v minulosti a nebude výběrové řízení zrušeno a ředitel dosazen bez něj,“ komentoval končící ministr.

Kdo místo něj v Nostickém paláci usedne, není zatím jasné. ČSSD trvá na nominaci svého místopředsedy Michala Šmardy. Prezident o něm však prohlásil, že na pozici šéfa resortu kultury není ideálním kandidátem. Zda Zeman Šmardu jmenuje, oznámí v polovině srpna.

Pokud se Šmarda ministrem kultury nestane, ČSSD hrozí odchodem z vlády. Argumentuje tím, že nemá cenu sedět v kabinetu, kde si strana nemůže rozhodovat o svých ministrech.

Ministerstvo kultury bude dočasně řídit náměstek René Schreier. Podle opozice a některých právníků je takový postup protiústavní.