Vysvědčení bude, poradíme si, věří si učitelé

Většina pedagogů, které Právo oslovilo, však věří, že až na pár výjimek si s hodnocením žáků za první pololetí poradí. Nevadí jim ani slovní hodnocení, které doporučilo ministerstvo školství.

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách.

Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. V úterý o tom informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

„Nevidím v tom problém, protože v principu nesouhlasím se známkováním. Kdyby to šlo, tak známky zruším z fleku, protože přinášejí jen málo pozitivního. Takže slovní hodnocení vítám,“ reagoval například Lukáš Hartmann, který na základní škole v Hlučíně na Opavsku učí matematiku a informatiku.

Podle Hartmanna už přece jen mají učitelé zkušenosti z jara.

„Zavedl jsem tehdy s dětmi čtyři kritéria hodnocení, jako například vypracované pracovní listy, online testy. Z toho vypadlo nějaké procento. Pak jsem se v červnu sešel vždy učitel–žák–rodič a dítě si samo navrhlo nějakou známku na základě svého hodnocení a toho procenta v dotazníku s pěti otázkami. Skoro každý tak dostal známku, kterou si navrhl. Jen asi u třech žáků jsem známku zlepšoval, protože k sobě byli až příliš kritičtí,“ zavzpomínal hlučínský pedagog.

Letos to ale udělal jinak, protože se mu podařilo nasbírat nějaké známky ještě před uzavřením škol. „V distanční vý­uce pak hodnotím odevzdávání týdenních úkolů a takzvané páteční shrnutí, tedy víceméně jde o testy dovedností, které v tom daném týdnu získali. Podkladů k vysvědčení tak mám u žáků dost,“ líčil Hartmann.

Dodal, že vše není ale tak snadné. „Bohužel mám jednu věc nevyřešenou. Týká se to jednoho žáka, který je nyní v opravdu velmi těžké rodinné situaci, takže se v distanční výuce téměř vůbec nevyskytuje. Nedaří se mi s ním ani s jeho okolím spojit. Zatím zřejmě jeho klasifikaci posunu na březen a budu i nadále zkoušet se s žákem a jeho rodinou spojit a vše vyřešit,“ upozornil učitel.

Jeho kolegyně z ostravské základní školy Karin Březinová slovní hodnocení také vítá. „Rozdíl při tom letošním hodnocení žáků a tom v minulém pololetí je pro mě v tom, že některé děti prostě ještě stále neznám. Od září totiž učím pro mě nových 62 žáků na druhém stupni. Při online výuce nejsem schopná zcela odhadnout, jestli pracují nad své možnosti či nestíhají. Věřím ale, že si s vysvědčením poradím. Využiji nějaké neutrální hodnocení, aby bylo spravedlivé ke všem. Bude to méně zkreslující než známky,“ doufá pedagožka.

I ostatní oslovení učitelé rádi využijí při pololetním vysvědčení slovní hodnocení. Všichni upozorňují jen na případy dětí, které se distanční výuky z různých důvodů nemohou účastnit. Rodiče žáků věří, že to učitelé zvládnou.

„Nejsme doma zastánci známkování, tak se nám doporučení hodnotit slovně líbí. Máme dva syny, dvojčata, v páté třídě. Zvládáme to, jak se dá. Jsou lepší i horší dny. Problém je s tou technikou,“ svěřil se Josef Smolka z Nového Jičína.

Podle rodiny Mockovy z Ostravy by však na vysvědčení měly být známky. „Ta děcka jsou na to zvyklá. A i nám to vyhovuje. Dcera chce jít studovat na vysokou školu, jak tam pak bude do přihlášky dokládat vysvědčení se slovním hodnocením,“ upozorňují Mockovi.