Článek
Zhruba před dvěma týdny vypukla diplomatická roztržka mezi Českou republikou a Ruskem. V návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích z roku 2014 důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU, Česko vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".
Moldavané našli člověka, za něhož se vydával ruský špion ve Vrběticích
Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu a rovněž vyhostily ruské diplomaty. Vicepremiér Jan Hamáček pak v České televizi uvedl, že očekává podobné kroky také od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.
Nejvyšší žalobce: Kompetence jsem u Vrbětic nepřekročil
Podle Babiše se o záležitosti vedla v pátek relativně dlouhá debata, při níž vystoupili například francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Vzhledem k tomu, že jde o neformální summit, nebyly přijaty písemné závěry. Rozsáhlejší diskuse o vztazích s Ruskem se očekává na summitu Evropské rady na konci května.
Brigádníci dostali den před výbuchem ve Vrběticích nečekaně volno
Babiš vyzval, aby Evropská rada na příštím zasedání vrbětický útok odsoudila. "Musíme to brát vždycky tak, že když je napaden jeden členský stát, že to je vlastně napadení všech. Také jsem požádal, aby ještě zvážili vyhoštění alespoň jednoho diplomata. Uvidíme na příštím summitu, jak se k tomu postaví," poznamenal premiér.